Úvod letních prázdnin máme za sebou. Jde o radostný čas i pro skupiny kroužkovatelů, chystajících místa k odchytům. Kolik jich jenom po republice je! Kolik po Evropě. Šance na kontrolní odchyty se tím nápadně zvyšuje a to je skvělé. Retrapy jsou cenným zdrojem jinak nezískatelných informací.
Ať už jde o kroužek český nebo zahraniční, vždy je to určitý svátek. Pro mne například navíc i pocit, že člověk nepluje na lodi sám. Že jsou další podobní. A ptáci ten zájem propojují.
Dnešní noc bude podle předpovědi dobrá a mám v sešitku dluhů ještě zápis. Proto ji vyzkouším a zachytám. Je to čas, kdy už by tohoroční pěvci měli začínat pohyby, sítě to umí prokazovat. Krajina okolo parku zcela zásadně změnila podobu, po sklizních všeho možného je názornější, vynikly biotopy nedotčené, či dotčené pouze systematicky. To je příklad našich prostor. Z noční oblohy se ptákům nabízí obraz velice atraktivní až magnetický. Pokud se ještě podkreslí lákáním, účinnost experimentu může být vysoká. Do ruky přichází studijní materiál nejspíše zcela regionální povahy, zda to tak platí doopravdy, mohou doložit právě podobné pokusy.
Odchyty v rozsáhlých rákosinách, na rozdíl od plácku našeho, bývají početné, druhově košatější a zdaleka se nevztahují jen k pěvcům. Naše síť v rákosí je jediná, chytá míň než víc, ale zajímavý je z jejího portfolia doklad o pohybech rákosinového ptactva. Hnízdících kolem zas tolik není a převážně už jsou podchyceni číslem. Krásně na ní je vidět, jak i obyčejný lem potoka z třtiny láká drobné ptactvo. Potravní nabídkou i určitou ochranou před zejména opeřeným nebezpečím. Reakce mladých na podobné hrozby jsou ještě strnulejší, potřebují rozhodně prostor a čas.
Tento typ odchytu do sítě v rákosí je k slavičímu projektu přídavný, více pro zajímavost. Mám jej ale v oblibě, protože – na rozdíl od „lakomých“ slavíků – daleko početněji nosí výsledky. Zahraniční kroužek (spíše nejeden) je pravidlem každou sezónu, kroužky naší stanice (tuzemské) jsou málem časté. Naznačují právě pohyb pěvců, který zmiňuji. V této kapitole nebudeme mít nikdy splněno, děje se totiž tolik jedinečného! Co druh, to jiná šablona. Jiné vřazení do časové osy, jiné barvy peří, jiná zimoviště. Napíšu to teď znovu přibližně po sté – ornitologie je krásná.
