Mám to tak každý rok, kdy tam prostě musím být. Odchyty slavíků už spotřebovávají v našem parku všechen noční čas, už dílem i denní. Je co obdivovat. Ptáci ze všech koutů poletují i letí. Teď spíše už letí. Proletují, chcete-li. U slavíků by to byl vele-svátek, ale třeba u takového rákosníka obecného – ti kroužky nosí. Předevčírem jsem z hliníku jistého vyčetl: SEO BIRDLIFE SPAIN. Až sem návratky dorazí, bude to zajímavé uvažování. Zrovna toto jsou badatelé, které sleduji v prostoru internetu. Jsou aktivní. Vždycky přemýšlím a porovnávám, co třeba dělám jinak, přeci jen – styl mnohých nás letitých je spíše z NDR. Neshazuji jej, jsem tak spokojen. Náměry by ve výsledku měly být v zákrytech.
Sektor pelichaniště v Slavičím háji píše mladou historii. A úspěšně. Využíván je naplno, dokonce se chytil slavík mně neznámý! Plně v procesu. Hned za maringotkou.
A jeden průšvih závěrem: zatím opravdu jsou louky bez vyhlíženého modráska. Jak to tak je, nechápu. Pořád se budeme učit, já připraven jsem. Už zvonilo. K těm nocím z nadpisu víc tedy až někdy jindy.
