Chvíle v našem parku

2 komentáře u textu s názvem Chvíle v našem parku

Je krásné se dívat, jak věrní zůstávají. Zelená žluna, strnadi. Jiní tu za pár hodin nebudou. Střízlík, červenky. Poletí dál. Mnozí už odletěli a vrátí se na jaře.

Čistím a prohlubuji potok. Od soboty bude náš. Nikdy jsem takovou práci nedělal, ale baví mne moc, i když je s hráběmi dřina. Kupodivu zde přežily ryby, nejspíš nějaké drobnější, uvidím, až se vyčistí voda. Chci, aby byl ode dneška proud vidět z oblohy, kvůli ptákům. Část má krytou statnými stromy, část na volném tahu. Polovina kmene jívy, co se v povětří zřítila přímo do vody, tam zůstane. Vypadá totiž impozantně.

Na volném tahu nebylo koryto vidět, kryla jej rákosina. Značně slehlá, letitá. Pokud se o prázdninách v létě podařilo kontrolním odchytem prokázat pozdrženého slavíka, měl nohy zablácené, přestože bylo sucho. Nyní už vím, kde se ušpinil. V temných tunelech. Ptáci nejsou hloupí.

Sázíme díl lesíka. Už se do rozlohy vejde, park bude násobný. Severní část bude tvořena motýlí loukou až nakoupíme osivo a musím konstatovat, že podobné kroky jsou u mne už absolutně nad rámec snů.

Letos se urodily jen šípky a hrušky, jinak nic. Teď už ale listí sletuje k zemi, křoviny světlají. Procházím zajímavým interním procesem. Jakmile sjíždím z Horního Bousova k dolenímu, strašně se těším, všiml jsem si.

Letěli jeřábi popelaví. Bylo jich šestačtyřicet a nad Slavičím hájem se ve formaci na špici hlasitě střídali. Pro mne to jsou obrazy ohromující. Dívám se, dokud nezmizí v dáli za kostelem.

Když člověk nikam nepospíchá, i s hráběmi a rákosovým podsekávačem jde o jistou formu lázeňského pobytu. Drenážní hlavice, která se zničehonic objevila vpravo a přivádí překvapivě dost čisté vody, je druhou zdrojnicí potoka. To se hodí, protože léta posledních let tu bývají krutá. Snažím se ten džber stříbra co nejvíc vyčistit, nadechuje se totiž k novému životu.

Je zvláštní, že v noci už musela v pracovní mezipauze navštívit dílo srna k napití. Zvířata všechno pečlivě sledují. Modráček na jaře neuvěří svým očím, hnízdí jen kousek s proudem, u soutoku.

Přichází ohlášený déšť a já si od jeho kroků slibuji, že dílo propláchne. Osvobozené.

Kdo máte v portfoliu zkušenost z „protialkoholního“, houbičku možná budete znát. Nezabije, pomáhá léčit a z žaludkem prý dokáže psí kusy.

2 odpovědi na “Chvíle v našem parku”

  1. Dobrý večer pane Kverku,
    po nějakém čase jsme se opět potěšili Vaším milým vyprávěním. O to víc, že jsme měli stejný zážitek. Ti jeřábi letěli i nad námi, a napočítali jsme jich také tolik. Nejprve mířili na severozápad, po chvíli se vrátili a kroužili nad růžovým polem, jakoby si to tady prohlíželi. Opravdu krásný zážitek. I hnojníkům se na naší zahradě letos líbilo, těšili jsme se z nich u smrků, na místě kde tvoříme místo podobné lesnímu…
    Luboš a Michaela Pelcovi za Skuřiny

    1. Dobrý den, Pelcovi.

      Vítám vás na slavičí stránce opět.
      Krajina nám nabízí společnost a příroda v ní je výkonným důstojníkem. Už jsme se v ní párkrát setkali, tak to víme.
      Slavičí háj se podařilo rozšířit, přijeďte na jaře, najdete-li chvilku. Možná by se v prostředí našlo i místo pro nějaký stonek od vás, divočejší, pokud možno. I takové máte, viděl jsem v „růžovišti“.

      Děkuji za věty, buďte spokojeni, půjde-li to.

      Pavel Kverek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php