Rozkvetly čekanky a podobně jako hlohyně nebo lípy, i tyto květy odráží určitou etapu pobytu slavíků u nás. Báječně se podle takových světélek jde. A nejedná se jenom o květy, dalším odrazem reality slavičích míst jsou bezinky. Ty už ovšem slavičí čas pobytu uzavírají. Po nich se kroužkovací seznamy podtrhnou, sečtou. Nebude to už dlouho trvat, proto si v předstihu nacvičuji povzdech.
A přesto přese všechno, vybral jsem tenkrát dobře. Vůbec jsem netušil, do čeho jdu. Myslel jsem, že budu chytat a kroužkovat, hlídat slavičí návraty. Dnes se tomu poctivě musím smát. Ty představy však byly pochopitelné. Nejsem tím, kdo obor studoval. Komu bylo napovězeno, jak vědu uchopit a dokráčet k zhodnocení. Nejspíš i proto se v tématu vrtám takových let. Ale jak předepsáno – vlečení je to milé.
Úkolem průběžným stojí konečně rozhodnout, zda se i slavíci pod vlivem doby k hnízdištím zrychlují. Dle knihy příletů to tak nevypadá, ale napadlo mne, že klidně může lhát. Ještě pár sezón a uvidíme to na mláďatech, kdy půjdou z hnízd. Nějak mi připadá, že v starém století to nebýval takový sešup. Že vlny příletů hnízdění přeci jen přirychlují. Může to být ovšem i vlídností jar, že potomstvo vychází spíš na první dobrou. Nádherně je celé k vidění na nočních odchytech. Nikde to ještě nezaznělo, ale zrovna věc tato je poznatkem velecenným. A kdyby se dařilo po českých krajinách zachytit i více slavíků tmavých, viděli bychom odzrcadlený průběh hnízdění tak nějak na dálku, pod hranicí rozšíření druhu. Tedy, až takový by byl přínos letního ponocování!
Zde ještě tečka za instalací tabule k naučné stezce, jež Slavičí háj míjí po východní hranici. Musela být stabilizována zemním pilířem proti vichřicím. Ostrá zkouška měla být dnes, ještě jsem tam nebyl..
