Po deváté hodině stojím před žactvem školy zaměřené na vyšší samostatnost a vedu výklad. V tom se přes okna ozve slavičí zpěv a ačkoli jsem opatrný na podobné možnosti, uvěřím. Žádný playback z krabičky zvenčí, pravý zpěv mistra pěvce! Tolik jsem hodin už odfungoval před posluchači všech možných věkových vrstev, nikdy ale nic podobného nevzniklo. K nové škole totiž od jihovýchodu po jihozápad natěsno přistupují pásy křovin a přestože si poctivý biotop pro slavíka představuji maličko jinak, zpívá. A zpívá po celou dobu mého vystoupení.
Nyní odjíždím na odpolední přípravu Slavičího háje pro nedělní sešlost. Budu tam mluvit k sobě nahlas, abych si nacvičil prezentaci. Slavíky (až na prvního – časného) jsem nechal bez chytání, rád bych některého uvedl o víkendu trojrozměrně. Snad vše vyjde.
