U slavíků se kroužkování nevyplácí tomu, kdo chce být samé hlášení. Stane se ovšem čas od času, že i „hnědí“ slavíci neudrží některá z tajemství a umožní nám žasnout. U vzácnějšího slavíka tmavého je to po sbalení sítí za takové situace na menší pořádnou oslavu.
Nemá naše centrála v databázi výsledků od uherských slavíků na rozdávání, tím cennější každý jeden je. Jako znalec si mohu dovolit napsat, co nyní zazní a připraven jsem to obhájit: Výsledek, kterým před koncem letní slavičí sezóny přispěl kolega Jan Grünwald je srovnatelný s úspěchem Jiřího Kulta, jímž okroužkovaný slavík byl odečten kontrolou v poslední zastávce první tahové cesty, v Tsavo West v Keni. Nyní nad mapou nenapočítáme tolik kilometrů jako v případě hlášení z Afriky ptáka, proletujícího severovýchodem Čech, výpověď kontrolního odchytu je ovšem značná.
Pro podobné záležitosti je zdejší blog jak stvořený a téma odejít do archívu jen tak nenechá. Pojďme nejprve na okraj Prahy, kde byl slavík po noci 26.8. chycen. Přestože jde jistě o slavíka staženého playbackem, v síti se objevil teprve v půl osmé. Kdo slavíky za nocí chytá a má-li štěstí na retrap, ví, že to tak bývá. Zkušenost ptáky drží v opatrnosti a někdy se chytí teprve „na ticho“. V nadsázce lze tak prohlásit: „Kdo balí hned po rozednění, o špeky se nechal obrat křovím“.
Zpětné hlášení potvrzuje, že jde o staršího slavíka a odkrývá též výsledek z letošní sezóny, tedy v jediném roce. Pták ochycen v noci nad ránem (03:00) na jihu ostrova Gotland, tedy v oblasti, kde se slavíci kroužkují. Určen 2K, 12. května. Před kontrolním odchytem v Česku tedy prodělal první pohnízdní kompletní pelichání, jehož finále se završovalo teprve v čase odchytu u Prahy. Nejde o novou věc, noční chytání tyto skutečnosti už zná. Přijde-li noc s dobrým předpokladem, obecní i tmaví slavíci s odletem neotálejí a vyrazí o dva až tři dny dříve, navzdory nedokončenému procesu přepeřování. Rychlost přesunu zkušených ptáků je natolik svižná, že v centru Evropy úkazy ještě „nalistujeme“. I později několik dnů lze po završení růstu sektoru letek loketních a okraje ručních uvidět toulce. Jedná se o kvalitní pomocný určovací znak ve vztahu k věku, který bude rozdiskutován v chystané knize. Případy totiž bývají příhodně poměrně časté.
Naměřené křídlo kroužkovatelem a změřené po pohnízdním pelichání odečitatelem nese rozdíl, který není chybou měření, nýbrž často zásadní změnou délky i stavby křídla před definitivou vyššího věku, podobně rýdováku. Poznatky rovněž zcela nové, které se objeví v tisku.
Zkraje snad překvapivý zástih staršího švédského slavíka tmavého u nás, ovšem ptáci nelétají po cestách přímočaře a k cílům migraci průběžně korigují. Vyzve je k tomu ponejspíš už první výrazná zastávka.
Pozoruhodné je i srovnání jarní a podzimní tahové hmotnosti, to nechme na některý ze zimních návratů k důležitému slavičímu odečtení.
