Už jen pár dní

Žádné komentáře u textu s názvem Už jen pár dní

První dny září završí další ročník nočních odchytů slavíků a přijde čas přemýšlení. Je podobně krásný jako chytání, takové dožínky. Zas ovšem půl roku nesáhnu na sítě, vrátím se do pracovního procesu. Slavíci mezitím obletí kus světa, zestárnou, a vše co bude možné, podniknou pro návrat. To už půjdu naproti.

Poslední týden prázdnin se u sítí při baterce nedá už mnoho očekávat. Obecní slavíci jsou kolem moře, průtah tmavých se vrcholu začíná vzdalovat. Schéma mne ale zavazuje vydržet v nasazení a pár dnů ještě ponocovat. Výsledky za to stojí, slavičí migrace je téma impozantní.

Obecní slavíci jsou teď vzácnější než tmaví.

Budu se sebe vyptávat, kam jsem hledání postrčil, volat po důkazech. Dláždit z drobných kamenů cestu poznání, v třiaosmdesátém na zelené louce zahájenou. Nikdo to nedělá, aby si neuškodil – ano, musel jsem několik hypotéz přepracovat pro zbrklost, naivitu a spěch. Ovšem i ty, pozavírané v knížkách. Tam měřím dvakrát, než sáhnu na pilku. A ještě jsem přesvědčen, že chyby přechovávám. Že na ně nedošlo či o nich nevím.

Splnil jsem předsevzetí chytat slavíky „doma“. Co nejvíc to půjde, nebo pořád. Některé jevy jsou totiž specifické, navázány na to které prostředí. A taky jsem si přál, abych co nejvíc nocí z výměru zapsal, aby nepršelo. Naštěstí letní počasí držívá. Bude to tak možná i dnes, předpovědi varují, překročím je. Jedenáct celých a čtyři desetiny kilometru – a jsem pod hrušní v parku. Večer nad jezírko přiletí v přesnou minutu netopýři, kostel na západě osvětlí loď – a může se plout..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.