Čas třešní

Žádné komentáře u textu s názvem Čas třešní

Mohly by ještě snad kvést, ale ony už padají dolů naklované.

Krev cáká z pobodaných těl na asfaltovou střechu, slunce se vměšuje do události, slavíci za vsí vyskakují z hnízd..

Počtyřicáté mám obraz před sebou, jak kropenatá mláďata bojí se zakřičet na rodiče. Postávám totiž už zase nedaleko. A půjde to nyní jako po másle. Slavičí rok se zlomí a znovu nad proměnou zůstanu v křeči. Budu se bát, že dny odsprintují. Zbývající.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.