Poutavost objevování

Žádné komentáře u textu s názvem Poutavost objevování

Napadlo mne to včera při vkládání do databáze a nedošlo nikdy předtím. Vkladů bývá poslední roky u slavíků přes pět set, ovšem založeny v sešitě toho moc nevypoví. Obraz snažení je rozsekán obracením stránek, kdy stejně z odchytů vidíte vždycky jen část. Co přišlo čerstvě, mohlo už dřív – třeba loni, ale jako bych vždycky potřeboval víc času k rozkoukání. Tentokrát během přepisu očíslovaných slavičích osobností se najednou stalo, že chytací rok promluvil jinak. Srozumitelněji, v něčem i nově.

Co se stalo?

Jak vkládám slavíka za slavíkem, jak stoupám prázdninami po schodišti nocí, zjišťuji, jak se najednou celá ta jízda rozvyprávěla. Teprve teď tak nějak pořádně vnímám proměny k datu a objevuji až překvapivě logický sled. Jak všechno po desátém červenci začíná, pokračuje a nabývá na počtech. Jak potom později hnulo se tukové skóre a jak také přibývá slavíků tmavých. Jak se vším v tabulce zatřese, chytí-li se pták starý. Jak je najednou jiný! Jak k září přítomnost sešupem padá, a co pro obraz znamenají slavíci z pravé noci. Jak mnohé dopoví kontrolní odchyty, které jsou vzácností po šafránu. Najednou vidím před sebou téma bez závoje. Rozumím vlnění s prolukami, kterým jsem za nocí po horách ještě nerozuměl. Úroveň dešifrace jde už i nahmatat.

Projel jsem k srovnání stohy videí ze světa, kterak si ostatní u sítí vedou. Něco je úsměvné, jiné však k poučení. A je-li už dnes po seznamech adresou nejvíc Slavičí háj, můžu si dovolit pohnout se zázemím. Jak vidět v mnohých ukázkách z terénních stanic. A přímo k slavíkům? Běží spolupráce s odchytovým místem v úvalu řeky Moravy a stačí vždy jen poslat dotaz a tamní nadšenec data dodá. Přidanou hodnotou punktu je skutečnost, že není hnízdištěm druhu, slavíci k Sedélku musí doletět. Naše místo je v tomto ohledu komplikovanější.

Je nadevše zábavné sedět v parku východního okraje města na Klenici, kdy léto si vedle mne roztáhlo deku, a kreslit po obzoru prstem v představě – kam mizí slavíci tmaví po cestě dál, a kam ti obecní. Ruce do širokého „V“ by měly odpovídat, ale ono to po nížinách stojí trošičku jinak. Ku potěše ovšem, že slavíky všeliké krajina přesvědčit zná. To už pár let platí, to ověřeno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.