Poštou po síti přišel výsledek zmiňovaného slavíka. Nadechoval jsem se hlouběji, ale každý nový má svoji cenu v poznávání problematiky. Děkuji vám, kteří slavíky chytáte.
Neměl jsem dosud pohyb z našeho parku na Žehuň a čekat se to dalo. Ze Zrcadla už takový výlet známe, teď se o výpověď postaralo ptačí území Žehuňského rybníka a parta chytačů, za kterými tam každý rok odskočím. Ten punkt je starý a parta taky. Mají i pokračovatele, jeden z nich slavíka v místě prokázal, proměřil. Letos se zatím retrapy z nocí nehrnou, děkuji tedy ještě jednou. Cenu má a do čtení rezatých tajemností mile zapadá. Někdy připravím téma, které odbornou veřejnost chytne, podíváme se na kategorii jednoletých, to je něco, co se nijak výrazně nediskutuje. Jsou tam přitom věci – zdrženlivě řečeno – úchvatné.
Na Žehuni jsem během pobytu zapsal kontrolu i já a je opět z potřebných. Tamní CESový slavík, sotva uváděný do života v šatě kropenatém, byl po celém měsíci mým nočním odchytem potvrzen v místě, dokonale vychystán k cestě. Samozřejmě vůbec netvrdím, že celých jednatřicet dnů mezi kroužkovacími kleštěmi v místě trčel. Žehuň neleží úplně na tahové lince, ale ani to za současných poznatků vůbec nic neznamená.
Pojďme dosušit sítě a v zázemí domova čekat na výsledky možná i další. Krom namačknutých hliníků mají totiž slavíci i křídla a ta mohou přivodit posuny jakékoliv.
