Kosmonosy přecházely bouřky. Povětří mocné, chytat se však dá i tak, protože v torničce chovám sklopky. Stalo se mi ovšem prvně i, že sklopku na zemi v křoví vítr překlopil. Ale jak říkám – chytat šlo i tak.
Dlouho nebyl obrázek oddychový, jeden vytahuji pro znalce krajiny zdejší. Ano, pohled od Kosmonos k Ještědu.
Vítr smýká kraj a kalí do méně viditelna, ale mně je hezky v přírodě kdykoli. Vezměte – jen ty divoké máky… Jde o drobnou chviličku výseče podletí, pozítří už budou červené lístky ležet a makovičky sílit. Postrkovány cestou k přežití. V krajině čerstvě dozpívávajících (i dospívajících) slavíků.
Tady jednoho nabízím v detailu rýdováku.
Jsou totiž samečkové – a všimnout si lze nejlépe v létě o nočním chytání, kdy je vzorků víc – kteří mají už v prvním šatě pera krásně široká, nejspíš i trochu kvalitnější, protože přetrvávají v zachovalosti doteď. Což většina vrstevníků tak nemá (v této fázi slavičího roku už dochází prudce k degradaci otěrem, zejména u krycího páru).
Slavíci v tuto dobu již krmí mláďata, zde vzorek stravy.
Hnízdění je načasováno do období nadbytku hmyzu v křovích a přilehlých prostranstvích. Občas tak můžete na krátký moment uvidět zářivě rezavý objekt, jak proti svěže zelenému listí odlétá kdesi z cestičky, s úlovkem pro mladé.
