(Slavičí háj včera před nočním odchytem)
Za zády zpívají tři mistři, obytný vůz u lavičky přivezl milé hosty, budou v odchytu se mnou a já díky tomu můžu vyměnit svačinu za večerní polévku a kávu pít, kdy si vzpomenu.
Z můstku přes Trnický potok, který jsme vůbec prvně nebyli schopni přeskočit co má vody, přináším prvního opeřence. Je jím představitel v tu chvíli v rákosině nejpočetnějších zpěváků – Acrocephalus schoenobaenus – sameček. Na noze kroužek ražbou převrácený, ne tedy jistě náš odtud. Děti se zpěváčku podivují, měříme, vážíme a pouštíme. Počítačová technika nám pak hlásí, že rákosník byl označen kolegou Ivanem F. na Pohořelicku v jejich kempovém místě Velký Dvůr. Loni těsně před koncem půlky prázdnin tam byl na průtahu označen jako tohoroční pták. Ukázkově jihovýchodní směr odletu a mne to vede do vzpomínek v začátcích, kdy jsem o kus vedle na Červenském rybníku odchytil podobného toho druhu s kroužkem z Nesytu. Tehdy od kolegyně Věry H., která jej na jihu Moravy kroužkovala též na první cestě 21. srpna 1984. Později se ukázalo, že šlo též o samečka. Takže dva výsledky málem jak přes kopírák. Tyto „doteky přes hliník“ mne velice baví. Člověk si uvědomuje kilometry i čas na úsečce ptačího života.
Ten večer nešlo vědět, jak dopadne odchyt obou hnědých slavíků pomocí vábení z oblohy. Po setmění bylo hvězd jak určitě nikdy, vítr nevelký se nad ránem usadil docela. A v sítích i kolem páté stále visela nula! Tak to i zůstalo, a mám, co jsem chtěl. Výsledek ovšem přepotřebný. Co vše si kolem toho myslet se rovněž objeví v knize. Jarní noční chytání tak může pomalu končit.
A to jsem si říkal, že při tak kreativní produkci ze tří míst, přiletí tmaví slavíci až z Boleslavi. Slyšeli jistě, ignorovali samozřejmě. My jsme však slavíka nakonec sehnali mezi starousedlíky, samičku od rybníka. Ještě nesedí, nejspíše teprve bude snášet. I když už nějaký rok pamatuje, časně určitě nepřilétla.
Chytil se první rákosník zpěvný, velmi elegantní.
Kukačky čekat nechtěly na rozednění a provokují pěvce poctivě. U nás podvrhují právě rákosníkům a nejspíš i strnadům obecným, jak jsem předloni pozoroval.
Ráno bylo mezi tisíci petrklíčů rozměrné a z háje se nikomu nechtělo. Spěchat nebylo kam. Táhli rehci zahradní a my je kroužkovali. Černý čáp od Rachval zamířil rybařit a my mu v tom na louce překáželi. Husy z rybníka spásaly trávu, a tímto momentem, který dřív také vůbec nebýval, dnešní vstup končím.
