Vodě nablízku

Žádné komentáře u textu s názvem Vodě nablízku

Až si přečtete úvod článku, dál nechoďte a odhlaste se odtud pro dnešek. Dobře radím.

Mám moc rád za času podzimu všechny ty statečné, co nebalí fidlátka a jedou na plný plyn. Tady u Zvolínku dál kvete penízek rolní, za ním ohnice. Dál, s výhledem na rybník vodě nablízku, kdyby snad sucho dorazilo, placebo efekt vypomůže. Voda je život…

Zahradní pergola, moderně prosklená, uzavíratelná, některého dne roku 2020…

Vodě nablízku a přeci bez ní! Jezírko, kam zaletoval lovit, se ještě třpytí po hladině, vážky krájí vzduch nad rákosinou, život zahrady jede na plný plyn. I za plochou skel křídla víří, křižují prostorou, usedají v parapetech zmateně. Milosrdně jen chvíli, než přijde rána a hrůzu ukončí. To proletět chtěl zoufalý pták silou skrze překážku. Pak tělo leží, pracuje čas, horko jej vysouší, mumifikuje.

Přichází lidé, co potřeba byli na místě o mnoho dřív. „Kytka“ co kvete v barvách po letní obloze, je z peří, jako na ty na špejli od komediantů socialismu. Za dvě kačky, když to s brokem vyšlo. Pro tohle peří je už každá záchrana marná.

Kolik podobných letos všude uschlo? Přicloňte něčím tabulky. Děkuji vám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *