Od nuly, zase až k dešti rezavých křídel!
Taková je vize letošních ornitologických prázdnin. Poctivě jsem začal s předstihem, kdy se ještě nechytalo nic, nyní jsem v situaci, kdy tu a tam už do sítě slavík pod ránem přiletí.
Napíšu to jen polohlasem, možná se dnes podařilo doložit, že může jít mezi ptáky nad přehrávkou, už i o slavíky průtažné. Třetím chyceným švihákem byl totiž hybridní slavík.
Zopakuji ještě i zde na blogu – pravděpodobnost, že by se kříženec někde na okolí smíšenému páru narodil je velmi nízká a ještě nutno připočíst náhodu jinou. Že se zaletí podívat zrovna do Slavičího háje, kde od půlnoci chytám. Tomu s chutí moc nevěřím. Pak tedy musí jít o ptáka již průtažného, třeba z rozlehlé hybridní zóny nad hranicí republiky. Protahujícího. Možná jsme zas o krůček blíž rozpoznání, jak to se slavíky na noční obloze od půlky července je. Kteří jsou regionální, a kteří naopak ne.
Noční chytání má obrovský potenciál. Přinese mnoho nového, netušeného.
Diskutovaný jedinec zaujal pod baterkou křídlem. Délkou i peřím. O zabarvení podocasních krovek se až tolik nehraje, znak nemusí platit, ale tento pták se tmavému slavíku právě i tím blížil. Hrdlo a hruď byla tmavá rovněž víc, než je obvyklé u slavíků obecných.
Mohl vše pokazit popůlnoční déšť, který nebyl v předpovědi, ono ale bylo chvílemi na hvězdy vidět, což nejspíš rozhodlo o nastoupení pohybu noční oblohou. Přišla i mlha, ta umí pokazit opravdu všechno, naštěstí rozkopla dveře hodinu po rozednění, kdy bylo sečteno.
Byl to dnes úspěšný podnik.
