Bludní ptáci

Žádné komentáře u textu s názvem Bludní ptáci

Než na slavičích stránkách začne přeci jen odbornější blok o chytání v noci, rád bych si udržel v náklonu čtenáře ostatní. Ano, tento blog už je takový. Takový zvláštní. Občas slyším, že peří bylo docela dost :), jiní by rádi opak. Bludní ptáci jsou pro tábory oba. Záležitost, kde mi odborníci kývnou souhlasně, zbylí nasají atmosféru toho z veselejších okrajů prázdnin v krajině.

Doprskal jsem lógr, omylem nasátý z širého hrnečku ještě z pohraničí, když za oknem vidím v mlýnské zahradě pohyb ptáka, který tam prostě nepatří. Kdyby to bylo ve Slavičím háji – jasně, ale tady nemá vybarvený sameček ťuhýka obecného co dělat. Nesmysl nesmyslů! A přeci z obou jabloní v centru střídavě vylétá nad trávu a přepadává brouky, kteří přecenili svobodu. Nikoho nikde nedokrmuje, kdyby chtěl někdo namítat. Prostě se přitoulal. Takových ptáků je! Překvapivé to bývalo se slavíky tmavými. To když je kolegové zastihli v prostředí jim známém, kde by to nikdy nečekali. Situace podobná, ovšem v jednom odlišná – ťuhýky nezdržuje pelichání, mají to jinak. Komu objekt popisu připadá drobný, vezměte tedy čápy. Teď jsem o tom psal do zpravodaje v Hradišti. Kolik z této partaje ptáků vandruje krajinou! Někteří dokonce ani neletí do Evropy, před dospělostí v druhém roce života. A co na vodní hladině kachny některých druhů? Opravdu teď nemyslím ony „parníky“ z prokřížení, co si vylobovaly tady u rybníka omezovací značku na silnici. Ve vodě nejspíš zebou nohy, z asfaltu se nechtějí hnout. No ale zakoukáte-li se tam do hladiny – divoké husy, to už je jiná káva. Také slevily z dřívějších představ jako jeřábi, ale základ v nich obezřetně zůstal. Ostražitost.

Kdo byste kávu (ať u ní stylově zůstaneme) vzal s sebou na balkón a namořen repelentem poseděl do tmy, můžete slyšet první melodické hlasy bahňáků. Ano, jsou nad vámi, na cestě pryč. Chytával jsem je na červenské kose, kouzlo momentů moc dobře znám. I zde se některé zvyklosti obměnily, daleko víc těch větších i menších dlouhonožců dnes zastihnete kolem polních kaluží či hnojišť. Voda se tam mnohem dřív prohřívá, plankton houstne. Máte dnes jiné možnosti. Hlasy, které já musel léta zasouvat do hlavy u rybníka, vy k nim můžete přijít na internetu. Ukládat, a u toho šálku pak porovnávat. Noci jsou nyní – nevím, zda slovo nebude hubené – veleneskutečné, ptačí koridory se dávno po kratičké přestávce rozhýbaly. Buďte při nich – a klidně s oklouzanou sklenicí piva! Ale zkoušejte se s krajinou, zatím třeba jen ušima potmě, domlouvat. Přijde dost brzy osobní růst, a pak klidně i růst růstu. Jinými slovy – bude se vám to líbit. A buďte si jisti, já už k té obloze začínám také koukat. A jsou tady ještě jedni, co začínají…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.