V klempírně jsem dnes hlavu příliš nepotřeboval, stroje si umí poradit samy. V osm večer je poklop na studnu hotov. A tak jsem se těšil do archívu na tmavého slavíka, kterého jsem si předřešil o pracovní době. Mohl jsem si navíc odskakovat nad turecký šálek a ve skříni lovit po indiciích. Abych se v úvahách posouval a večer neztrácel čas.
Je tam cenné kroužkování slavíka tady od rybníků, označil jsem jej jako dopelichávajícího, s pobytem v místě. Což je ohromně cenné, ale pak jsem na základě nových poznatků začal stanoviskem třást a ono se rozklepalo. Co se tenkrát dopoledne po dešti u Střípku vlastně stalo?
Pětadvacátého července jsem odjel řešit dluh na tu hráz. Bylo už v sezóně pozdě, ale nechtěl jsem mít tradiční hnízdiště nepřečtené. Lajna tam je roky pod vrbou, železný břit podťal pouze přítulu. Využil chytře bezkonkurenčního prostředí a rozvěsil se. Dvanáctka to jistí, beru kapitalistickou, je jemnější, vychytralí ptáci ji zjistí až na peří. Jednoho z páru chytám brzy a jdu opisovat kroužek k autu. Má to sem od jihu už solidně nalétáno. Přehrávač dohrává písničku obecného slavíka, když se na zadní tyči zavlní kapsy. Spadlo do nich zvíře málem k nevíře. Už podle „cvakání“ rozpoznávám, že slavík bude jiný a s vymotáváním jsem opatrný. Pták je adultní, hned mne tedy zajímá stav kabátu. Datum je poměrně nízké. A peří finální opravdu není!
Už k tomu bylo jindy a jinde řečeno dost, pojďme to nově ovšem přepočítat.
Z posledních výsledků víme, že tmavý slavík může nad Evropou klidně letět v peří ne zcela dorostlém. Den, dva do ukončení procesu mohou scházet. No a tento od hráze právě takový byl, naštěstí ovšem nevychází „matematika“. Podle německé studie z Hiddensee není u tamních slavíků tmavých možné očekávat pohnízdní pelichání před 25. červnem, nejčastější počátky jsou v červenci. Známe-li délku výměny, o pár dnů pobyt zde u nás nevychází. Potvrzuji tedy novým propočtem, že s největší pravděpodobností slavík v místě pelichal. Nejde samozřejmě o událost staletí, místy jsou u nás od jara slavíci tmaví usazeni a logicky též projdou procesem. Doklady ovšem, až na dvě výjimky, dodnes schází.
Jiné studie, věnující se odletu do zimovišť, ukazují mimo jiné směr tahu. Z toho je zřejmé, že při JV směřování přes území Čech táhne už jen poměrně malé množství slavíků tmavých. U starých jedinců zcela jistě, mladí tohoroční s postupem odlišným a zdlouhavějším mohou mít původ dokonce i skandinávský, jak dokládá kontrolní odchyt od Bíliny. Původ slavíků, kteří u nás tráví sezónu, není kroužkováním znám. Že by byli tuzemští, je po revizi domnělých hnízdění čistých párů téměř nemožné, uznal jsem jediný případ (od moravských Záhlinic). Půjde tedy o ptáky (nejčastěji kalendářně dvouleté – 2K) s původem zahraničním, kteří se pokouší vstupovat do smíšených hnízdění a plodit křížence.
