O podzimním tahu ptáků v irácké poušti.
Tak se jmenuje článek P. Čtyrokého, otištěný v časopise Živa – 5/1984.
Autor, který v místech pobýval od 29. září v opuštěné vesnici v poušti tři týdny, sledoval využívání řadových domků táhnoucími ptáky. K nocování, ale i úkrytu před sluncem. Teploty v místě dosahují v čase podzimního průtahu ve stínu 40-45°C. V čase autorova pobytu byl mezi nejpočetněji zastiženými ptáky slavík tmavý. Chytal a kroužkoval je po místnostech před okny, když předtím protější otevřel. Předtím se ptáci dostávali do prostor, kde byl stín a přeci jenom chládek, rozbitými okny či pootvíranými dveřmi. Ti, kteří se o výplně zabili, sloužili za potravu zmijím růžkatým. Těžké tahové podmínky pouštním prostředím věrně ilustruje poznámka o chování právě slavíků tmavých, kteří po vyplašení venku prchali k oknům, ukrýt se uvnitř před vedrem, než aby uletěli do holého kamenitého prostoru okolní pouště. V netradičním prostředí, jakými holé místnosti pootvíraných domků jsou, zastihl břehule říční, cvrčilky říční, objevil se dudek chocholatý, hrdlička divoká, jespák šedý, chřástal kropenatý, kukačka obecná, lejsek šedý, pěnice černohlavá a hnědokřídlá i pokřovní se slavíkovou, rákosník zpěvný a obecný, rehek zahradní i ťuhýk obecný, a dokonce žluva hajní.
Další zajímavosti odkryly kontrolní odchyty v místě. Ptáky vypouštěl vždy venku, a přestože většinou odlétli a už se neobjevili, 2 rehci zahradní, 1 ťuhýk obecný a 1 slavík tmavý byli uvnitř odchyceni po 2-3 dnech. Poznamenává, že prohlídkami nebyli zjištěni jedinci bez dobré kondice, ovšem i to, že potravní nabídka prostor byla, krom malého množství much, nulová. Přesto se někteří v zastávce zdrželi, jak vypovídají kontroly. Široko daleko nebyla ani voda, vrt měl čerpací techniku poškozenu.
Málokdo z nás si dovede nejspíš představit obtížnosti slavičích tahů. Ať už slavíka obecného – stranou Guinejského zálivu či slavíka tmavého, letícího až pod rovník, k jihu kontinentu. Výsledky z geolokátorů rozkrývají, kterak se slavíci na přelet pouště v zastávce připravují. A po přeletu ztráty intenzivně dorovnávají. Ukázalo se, že místa v Africe nejsou obyčejnými mezipřistáními, ale sérií přechodných zimovišť, příznivě vyhlížejících pohybem dešťů konkrétní částí kontinentu. Přinášejících zeleň a stoly, prostřené živočišstvem.
A ještě zpět k zážitku se slavíky zvednutými. Ano, tmavý i rezavý, oba se takto chovají. I v čase pelichání, jsou-li chyceni pro kroužkování, nikam poté neodlétají, mizí se skrýt.
