Vyšel nový Ptačí svět s velmi zajímavým textem T. Petruskové. Zkusíme posunout téma ještě o kousek dál.
V článku Zimní ladění zpěvu aneb proč slavíci tmaví na zimovišti zpívají mnohem hůře než na hnízdišti?, se objevila řada zajímavostí.
Už kdysi kolega Karel Pecl z Řežabince mi během setkání říkal o rákosnících zpěvných a slavících, kterak v zimovišti zpívají. Myslel jsem, že to budou výhradně mladí ptáci, kteří prostě „zkouší“. Děje se tak i během návratu třeba kolem jihoevropských čerpacích stanic s křovinami, to v případě slavíků obecných. I v knížce jsem událost zachytil. Z textu v čerstvém časopise se jeví ovšem, že budou zpívat samečkové všech kategorií.
V konci článku je zmíněno, jak důležité by bylo porovnávat tytéž jedince doma a v zimovišti, což zatím nelze. Tam by byl výsledek nejvěrnější. Souhlasím. Hlavním sdělením je, že jde u slavíků tmavých o jakýsi trénink kvůli následnému nezdržování se laděním doma. Proč ne. Já ale přidám k postřehu komplikaci. Zkoušel někdo takovým zpěvákům zahrát a vyčkat na reakci? Proč otázka? Výzkumem mám zjištěno, jak nesnášenliví slavíci jsou. Zkraje velice překvapivě, avšak později již rutinně, jsem využíval teritoriality při schytávání pelichajících adultů před odletem sklopkou. Monitorovat šli odezvou na hlas kontaktní, přilákat poté k nástraze zeslabenou produkcí zpěvu. Pelichaniště je vždy kapitálem jediného slavíka kvůli úživnosti. A komplikace druhá – co přivádí slavíky z noční oblohy během odletu, k plnému (reprodukovanému) zpěvu dole? Zvědavost? Někteří „útočí“ přímo v místě produkce (zjištěno podle místa odchycení v síti). Nemůže i tady jít o pokus – zabrat si pro čas denního dokrmení (zpěvem prezentovanou) jistě výkonnou spižírnu? Zkoušel slavíkům tmavým někdo v Africe na zimovišti zahrát? Ptám se znovu. Pokud jenom trénují a hledají budoucí noty k nezdržování se v čase příletu, neměli by na produkci reagovat. Dovedou to ustát poté, co jsem zmínil sobeckost za okolností předešlých? Je prokázáno kroužkováním pro slavíka obecného, podržení si meziročně i zimoviště. Proč to ti ptáci dělají? Říká se tomu ZKUŠENOST. Jestliže tady u rybníka v kopřivách samice po dva roky uspěla se stavbou hnízda a i proto vyvedla, vzpomínky ji začnou hecovat už nad pouští! Takové místo, že se nepouští. Přiletí potřetí – a ejhle! On to tak má i druh z loňska. Tak tedy vítej!
Na druhém konci úsečky si vyzkoušel slavík zimoviště a prospěl. Proč by to nechtěl mít znovu tak po jistotě? Uvažuje se dokonce o hlavních tahových zastávkách, že s nimi mohou ptáci počítat. Nemám přehled z Ngulia Lodge v Tsavo, zda v této poslední etapové zastávce slavíků tmavých nemají potvrzen opakovaný odchyt.
Abych myšlenkou odcestoval ještě docela jinam – mám tu čerstvou zkušenost s neodchycením starého barda na hnízdišti. Kdybych se rozkrájel… Porazila mne zkušenost a ptačí schopnost vyhodnocovat úspěchy i prohry. Než přijde poslední, ta už je bez posudku.
