Stoprocentní

Teď už je lepší počítat místa bez slavíků, ještě taková jsou. Docela smutné obrázky. Všechno, co bylo nachystáno k uvítání, jde do popelnice, nikdo se k oslavě nedostavil. Právě slavík je od slavení, a pokud někde zahynul, místo je samo. Žantovská pole – a zdvojená lokalita Pod skalou. Bez zpěváků. V záloze tam jsou šeříky, to až se objeví nějaký mladý náhradník. Rozkvetou ony, a k oslavě zavoní.

Jinak ale, kterého jinde jsem objevil, toho jsem nakonec chytil. A dva dokonce zkontroloval! Kontrolní odchyty jsou většinou těžce vydřené, ale nejcennější. I dnes to bylo tak. Poznat se to dá hned při příchodu, jestli je pták neznalý či zkušený. Když vás svou prohnaností v místě pořádně zdrží, teprve vidíte, o kolik víc lze vyzkoumat. Slavík poslední v řadě je divný, stále zpívá jedním směrem, do střetu nechce jít a ve sklopce skáče první letošní samička. Nejspíš tříletá.

Dávám jí kroužek, on mne sleduje v ústraní cesty, když ji pouštím, upaluje za ní. Zdá se mi, že je tam sotva pár hodin, příliš se ještě neznají. To on se bude snažit… Pak vlezl do sklopky taky, ať už to mají z krku a odrazím pryč.

Kolem táhnou krutihlavi, jsou v krajině rychlí a hlasití. Slavíků z mnoha míst regionu hlásíte dost a jeden začátečník zpívá teď před půlnocí tady z mlýnské zahrady!