První jarní kontrola bousovských hnízdišť, které jsem měl při cestě do Slavičího háje. Nikde není nic.
Nebyla to revize, jak má být, ty vypadají jinak. Jel jsem spíš natrhat česnek medvědí, abychom byli svěží.
A chvíli pracovat do parku. Je už jasno, které výsadby odešly, a které půjdou dál. Není to žádná tragédie, mohlo být hůře, ale meruňka (naroubovaná pokusně na mirabelku) opět zmrzla v květu. To se v té „lednici“ mnohem dřív urodí pomeranče!
Je to snad nejkrásnější práce, kterou mám, starat se slavíkům o bydlení. Dívám se na celý prostor do široka, a vidím se v loňském létě. Jak se za nocí báječně chytalo. Letos keře opět povyrostou a podmínky budou ještě lepší. Je skvělé, že prostor to dokáže, že máme kvalitní chytání v noci. Při těchto odchytech člověk potřebuje komfort, a ne se ve dvě v noci představovat policajtům. Tady je klid.
Prohrál jsem okolí přehrávačem, jediný tu ještě není. Je brzy. Slivoně opatrně začínají vonět. Mám rád – dívat se na motýly, jak jejich křídly Příroda už zase vložila desku dávného gramofonu na začátek. Vždyť ten obrázek jsem od loňska ještě nezapomněl! Žluťásci řešetlákoví – bez nich si jaro vůbec nedovedu představit! A bělásci řeřichoví – jak to, že pořád ještě přežívají? Otrhané babočky kopřivové – tolik jich ubylo! A tradiční paví oka… Hlavně ale včely – to je balzám na starosti. Ještě posbírat kolem lavice plechovky po energetických nápojích, a je hotovo. Jdu se potěšit budoucími bochníky vrb, které pěkně v travinách startují, budou pro slavíky parádní. Nenecháme všechno ale růst nadivoko. Selekce přijde i do šípkových růží. Nenecháme jich tolik, ale zatím zůstanou. Vždyť loni prvně hostili ťuhýky! Těch už v krajině citelně ubývá. Tehdy je měly v oblibě kukačky a parazitovaly v oblasti hlavně u nich. Pak se vše změnilo a přešly na rákosinové ptactvo. Jsem zvědav, jestli si tady ťuhýků všimnou.
Letos je napětí kolem vyhlížení slavíků vyšší. Loni dostal jeden na záda batůžek s geolokátorem. Kdyby se povedlo, a vrátil se nám zápis jeho cesty, udělal bych stojku tady na lavici. Ať to stojí, co to stojí… Pokud nepřiletí do háje, budu hledat kolem. Pokud se nepřihlásí ani tam, nevyšlo to. Další rok už by jej na zádech neměl, gumičky odpadnou. Takové obyčejné naděje, dopátrat se víc.
