Křídla pro Slavičí háj

Potěší každé ocenění práce, zvláště pak, patří-li krajině a přírodě v ní. Povedla se milá věc – a poté, co byl jsem upozorněn, už máme knihu doma. Je obrázková, on už název tam směřuje.

Kniha zapadá do širokého cyklu podobných, z jiných regionů. Moc toho člověk v povětří nenalétá, a tak jsem uvítal možnost, podívat se shora na řadu míst, která tak nějak znám. I na zájmovou oblast, a i dál ku Praze. A tvrdím – slavíků tady musí být…!

Nejvíc mne ovšem potěšilo představení města na Klenici, už jeho podnadpis: „Slavík obecný je drobný ptáček, který se umí dobře ukrývat. Vždycky ho ale prozradí jeho zpěv“. No tak to už samo o sobě zaujalo. Ale ono to pokračuje pak velice konkrétně: “Vydejme se za ptačím trylkováním do Dolního Bousova. Zdejší Slavičí háj, hnízdiště slavíka obecného, vybudované ornitologem …“ a tak dále, a tak dál. Slova o příjemném naladění, která zvou do oblasti, jsou laskavá. Až potom běží informace o ostatním. Přijde mi to až neskutečné. O tom, jaký je to unikát a podobně. Mám z toho radost, a jednou, snad mi čas dovolí, jednou k těm superlativům dojdeme bezezbytku. Řeknu to mým dvěma souputníkům, co pomáhají – dostali jsme se do knihy. Hlavně šlo tehdy o to, aby slavíci po ztrátě původních míst nezmizeli. Ano, média umí uslyšet na zvláštnosti. Věděl jsem, že naláká slavičí bydlení na klíč i člověk, který sázel kopřivy. Je to až ztřeštěné, ale to lidi přitahuje. A přitahuje už také vzdělávací kurz ornitologie. Byli návštěvou podruhé a vypadá to, že ne naposledy. Dávno tam chodí kroužek mladých ochránců přírody, tamní. Tedy kroužek ne, děti s vedoucími. Chodí tam dnes už místní lidé na procházku. Odbývají se jarní vycházky. Ovšem pro toho, kdo by chtěl přijet zdaleka zažít neobvyklé, zatím to není. Musel by mne z některého ze zákoutí jaksi vyvolat a já mu připravím v tom „kotlíku obyčejnosti“ zážitek, na který hned tak nezapomene. Ono – pozorovat před očima kukačky, kterak přilétly na pár dnů z Afriky zapodvádět si, slyšet už poměrně vzácné cvrčilky zelené koncertovat či vyprovokovat k přetahované přehrávkou rosničku – není málo. Lokalita ještě nemá ale potřebnou estetiku, k ní jenom míří. Kdybych ovšem všechno všecičko z vysvědčení vygumoval, zůstane radost, že nějaké vůbec se mohlo vydat. Že našel se důvod a prostor pro naději.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *