Doznívá tah slavíků

Možná jste si všimli, že kde zjara zpíval virtuos a teď tam krmí mladé, zpívá při okraji lokality dost zašmodrchaně slavík jiný.

Možná jste si všimli na ornitologickém pozorovacím webu, že se tam víc objevují údaje o slavících tmavých.

A možná jste si všimli, že v krajině slavičí zpěv oslabuje.

I v Kněžmostě je už u mlýna ticho. Ano, tak tímto způsobem doznívá slavičí tah.  A když už jsme pod těmi letícími křídly, rád bych upozornil na událost z dnešního dopoledne, kdy po okraji bouřkové oblačnosti intenzivně táhly babočky bodlákové. Seděli jsme právě před turnovským pódiem, a zatímco všichni žasli nad výkonem tria muzikantů, já stíhal víc. Tleskat i koukat nahoru o něco výš. Mezi svěží větve městského parku, přes který velmi přísně z jednoho směru motýli vyletovali a za pódiem mizeli k náměstí. Jediný z nich směr nepopletl, jediný přelet nešidil! Podobné jevy mne vždycky dokáží nadchnout. Je to naprosto neskutečné, nikomu jsem o tom neřekl a jen soukromě čekal, zda to některý z motýlů nesplete. Babočka bodláková není z nejmenších a je výborným letcem. Na třináctou hodinu se už zatáhlo, řeka stačila ještě první oblačnost odklonit stranou, odjížděli jsme domů. I po cestě od Liberce motýli táhli krajinou ve směru přečteném v turnovské zahradě.

Zažil jsem podobný výjev už jednou, to jich bylo ještě mnohem víc. Dnes na tom místě stojí Slavičí háj, kde jsem je tenkrát zachytil. Vůbec jsem nevěděl, že je u nás možné něco takového vidět. A pak jsem některé druhy uviděl v horách táhnout za cílem. A dokonce i v noci. Asi už tušíte, co teď tady napíšu: Malí jsme před přírodou! Otupělí – až tupí, v dovednostech mnohých. O to s větším obdivem přidejme oči k těmto jedinečnostem!