Mladí, i ti starší…

Žádné komentáře u textu s názvem Mladí, i ti starší…

Přestože se blog nebude po dalším ročníku polského slavičího dovzdělávání věnovat pouze milimetrům, gramáži a tuku, pár odbornějších vět se vám na monitoru přeci jen rozsvítí.

Není tajemstvím, že plnění úkolů hlavních, společných, provází i mé cíle soukromé. Jedním z nich je důraz na ověření nových poznatků z domácího výzkumu od slavíků obecných s tamními slavíky tmavými. A cesta toť přinejmenším zajímavá! I když ne všechno z představ bylo potvrzeno.

Pohledy do slavičích křídel mne fascinují už mnoho let a okouzlení „drží“. Chci v té disciplíně být dobrým pro případ, že by mne příležitost v čase „vyvolala k tabuli“. Musím při ní obstát. A jestli po školách vzdělávacích mne podobné momenty spíše otravovaly, nyní příprava baví. Každý ze slavíků napříč druhy je jiný, jeden není stejný. Vliv na to nemá jen věk či kondice, podřizuje to sobě pohlaví i roční momentka. Tím zároveň říkám, že chytat i ptáky předešle kroužkované, je velmi potřebné. Není po světě lepší učebnice, než když se oči dívají do reálu. A hlava vykračuje. Není to tedy zdaleka jen touha „zalovit si“. On to lov ani tak není, i když hrst napětí se vzrušením přináší též.

Expediční chytání o hnízdním čase nabízí studijní materiál kvalit nejjistějších. Stav peří je stále čitelný, barvy dostačující. A bonus navíc? Daří se určovat „jeho“ a „ji“. Postaralo se o to hnízdění, až odtud poletí či těsně po návratu, budou si slavíci zase už podobní! Těžko je odlišíme. Obrovskou šancí, rovněž spíš navíc, je možnost učit se jejich vztahu k vybraným prostředím. Mluvit tak o nárocích. Jsou sobě odlišní, i zde je to znát. Dalším – a ne zdaleka posledním momentem – je konání s příchutí zábavy. Sledovat hlasové improvizace. To baví opravdu dost.

A ještě, než odejdu od klávesnice – báječné je zkoušení souznění s krajinou. Cizí, a přeci tak magnetické!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.