Skončilo slavičí Polsko 2019

Žádné komentáře u textu s názvem Skončilo slavičí Polsko 2019

Příběhy slavičích cest – díl první

Přejíždíme hory na česko-polské hranici, před námi začíná rovina. Na její konec nedojedeme, míříme znovu do prostoru soutoku svobodných řek – Prosny a Warty. Sem, jako i do mnoha míst jiných, směřují oba „hnědí“ slavíci. Polsky – slowik szary a slowik rdzawy. Pojďme si je hned pro připomínku v ruce ukázat…

Zambie, Mosambik, Zimbabwe – jsou v jižní části Afriky místa, odkud vyráží slavík tmavý. Nigérie, Benin, Togo, Pobřeží slonoviny a klidně i Burkina Faso – jsou zimovišti slavíka obecného, nacházející se zcela jinde a kontinentálně mělčeji.

Díky křídlům i mezigeneračně předávaným dědictvím každého z druhů dochází k situaci přechodného setkání na společném hnízdišti uprostřed polské roviny. Řeku Zambezi pro jednoho a Voltu druhého vystřídá na čas hnízdění, přepelichání, tučnění a nového odlétání, Prosna s Wartou. Hnědá slavičí křídla tak propojila směrem i k nám sobě vzdálené světy a my ocelovými i plastově průhlednými měřidly se těchto dotýkáme. A nejen to! Z měřicích přístrojů označených ptáků hodláme ony cesty zpátky stopovat.

Tak přijďte, budeme téma nějaký čas držet.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.