O prvním podobdobí a vyléčení z podceňování
Na prvního máje jsou staří slavíci doma! Dotahují mladí a starší samičky, navracení uzavřou mladí obou pohlaví a invalidé.
První podobdobí pro toho, kdo slavíky chytá pro kroužkování, právě nastává. Samečkové chytat moc nejdou, soka se snaží přezpívat z pozice, kde dobře vidí, o samičkách, zakládajících snůšky, mají přehled.
Obrovským problémem jsou ptáci protahující. Je jich mnohde dost, jsou v pohybu. Chvíli pějí tu a za moment už o kus dál. V noci vystřelí pryč, anebo se někde usadí na okolí (jsou-li původem místní).
Nyní vše dostane rychlý spád. První týden máje je pro slavíky velečasem, kdy jich je všude „plno“. Lidé je hlásí z nejneuvěřitelnějších míst. Vše se zklidní a po oblasti jich ve finále zbude „úměrno“. K tomu začíná průtah vzácných slavíků tmavých. První jsou hlášeni, já jsem zatím na setkání letos štěstí neměl.
A k tomu podceňování?
Jsou místa kolem liniových staveb jedním velkým nebezpečím, kde jde fakt o zobák. Tolikrát byl nalezen slavík rozježděný koly aut, na železnici stane se též. A v této představě jsem včera přistoupil i na „předboleslavskou“ lokalitu „U sochy“. Auta kolem jezdí čím dál v menších odstupech (někdy už žádných) a křoví jsou po obou stranách, což je právě ten malér. Zrovna odtud mám smutnou fotku rozježděné samičky slavíka s hnízdní nažinou, z let předešlých.
Brzdím u svatého před závorou, beru cajk a jdu hrát. Je tady! Tak rychle vyčistit uličku u plynobudky po straně té rokle a už to jede. Pták je mazaný a s brilantním zpěvníkem jde po topolu k nebi. Vím, že vidí úplně všechno – síť, mne i přehrávač. Obloukem oblétá místo do tří vrbiček, co jediné tu jsou. Měním ovladačem taktiku – a vyšlo mi to. Těsně u tyče kouká docela odevzdaně. Radost na mé straně nebere mezí, má kroužek, je zdejší a označen v roce šestnáct. Tak přeci přežívat dovedou i tady v tom nebezpečnu! Jasně, samičky to mají těžší. Létají kyvadlově pro stavební materiál, dřou se s ním v letu přízemním a z hnízda pak, když vyletí za hygienou a protáhnutím, taky se dvakrát nerozhlíží. A malér je na světě hned.
Děkuji ti, starý slavíku, že to zvládáš. Že mi dokazuješ zvířecí chytrost a talent učit se novému. Že jsi mne v mínění poopravil.
