Svatební šaty

Lekli jste se, co ten blog tahá za téma? Zůstaňte klidní.

Včera jsem koukal z okna a vidím domácího rehka kominíčka a zeleného zvonka zelienku jak jsou vyparádění. A pak mi telefonujete, že u krmítka jsou krásní jikavci už s hlavou černou a já říkám – ano, čas svatební kvapem přichází! A ptačí peří to dovede rychle, však si o tom něco přečtěte.

Ten rehek byl černý jak gumovka a v křídlech s bílým „kapesníčkem“, zvonek zase zlacený. Úplně se ti samečkové porozsvěcí. Příroda je tak vede, ona to nastavuje. Do šatu svatebního odívá své (dospělé) děti pro veliký čas! I toho strnada. Musí se líbit..

Bude to zase tak malebné. Kos je tedy černý taky jako ten rehek. Nemá bílá políčka v křídlech, zato si vyžlutil zobák! Hřivnáč se v louce leskne jak nalakovaný a drozd k svému kabátku přidává zpěv. Pozor na něj, bude se některým z vás před setměním stavět slavíkem. Pletete to občas. Vždy na to říkám – počkejte si, až se den zhasne docela. Pak ještě chvíli, a jestli hlas mlčí, slavík to nebyl.

No a na slavíka, na toho máme ještě osm dní čas. Na toho rekordního tehdy z Dolců u Mnichova Hradiště.

To nám to uteklo, co říkáte?