Přišly mi fotky od Vladislava Ž., fotografa, byl s námi u odchytu.
Dobře, že jsem ho požádal též o detail rozfouknutého břicha ťuhýka. Ukazuje se po podrobném prostudování kondiční problém.
Břicho by v tuto chvíli mělo být vyduté s vypnutou kůží a viditelným (žlutým) podkožním tukem. Ptačí hrudník by měl být dokonce zaoblený. Situace zdejší ukazuje spíš stav po dosažení zimoviště. Pták je vyhublý, kůže volná, tuk žádný. Takhle se na jih cestovat nedá. Ukazuje se, jakoby vlivem nějakých potíží o kondici přišel. Být musela, proto ta vytahaná vrásčitá kůže.
O ptácích vychystaných k dlouhým přeletům mezi hnízdišti a zimovišti se ví, že pokud nestačí okamžité tukové zásoby, křídla zpracovávají i svalovinu. Též srdce je potřebou dotčeno, až může dojít k vážným problémům. Proto slouží zastávky, kde se ptáci třeba i měsíc zotavují. Taková hlavní je pro naše obecné slavíky za mořem v Atlasu, zadržující migrující ptactvo před přeletem nehostinné pouště.
Angličtí kolegové poukazují na to, že právě třeba chránit i zastávková místa, nejen hnízdiště.
Náš ťuhýk má nějaký problém. Může jít třeba o parazity v trávicím traktu. To se může upravit, anebo taky ne. Jinak je při chuti, průjem nemá, potravy je pod keřem a v nízkých trávnících (zatím) dost. Vyjde-li slunce, loví ještě hmyz klasicky ve vzduchu.
Nemá-li člověk příležitost pro specializaci věnovat se jiným druhům a naskytne-li se náhodou šance jako tady, žasne nad mnoha věcmi. Zejména nad skvělým zrakem.
Ťuhýk hlídkuje na větvi (většinou nejvyšší) aby vzápětí zamířil šikmým letem třeba do dvacetimetrové vzdálenosti a z trávníku sebral potravu. Místní kos prý podle pozorovatele Gedeona K. velmi nelibě snáší neočekávanou konkurenci, ťuhýk se totiž netradičně věnuje i chytání žížal! Proto jeho zobák vypadá, jak ukazuje obrázek.
Ať už to s ťuhýkem dopadne jakkoli, máme výjimečnou příležitost sledovat ptáka v chování „na zimovišti“.
Našel si úživný okrsek, pozorovací stanoviště, místo k bezpečnému přespávání, okoukl lidi, zda od nich nehrozí nebezpečí (až na chytače, toho podcenil, ale i on ho po chviličce vrátil pokračovat).
Našel si místo, kde je hmyz po ránu, kde na poledne, dokdy je třeba se před setměním nasytit.
Při odchytech jsem dobře viděl, jakých všemožných strategií, které od 4. října vyzískal, používá.
Odlétá i na vzdálenější řadu bříz, kde se to hemží divokými králíky, svým pobíháním plašícími hmyz. Přitom je neustále ve střehu kvůli krahujcům.
Mohl bych tu do rána vypisovat a pro vás analyzovat jednotlivé postřehy. Dokazovat, jak je přírodověda vzrušující a obohacující. Jen jedno je smutné a třeba v pokoře mít to na paměti. Jak zmínili němečtí znalci slavíků kdysi už dávno – z úchvatného filmu evoluce máme možnost vidět každý jen pár jeho okének. A já bych k tomu rád podotkl – za každé z nich jsem nad míru vděčným.
Moc pěkné a zajímavé čtení. Děkuji za přídavek.