Čtení pro dospělé

Žádné komentáře u textu s názvem Čtení pro dospělé
Slavičí milování
Málokdo viděl ve volné přírodě slavičí akt lásky.
Slavíci nejsou vrabci, aby se do intimností pustili třeba na okapu. Anebo čápi, kteří na sebe pozornost ještě dokáží přizvat klapáním zobáků, jak jsme viděli o jednom Vítání ptačího zpěvu. Slavíci si tyto chvilky pečlivě střeží a odbývají za oponou křoví.
Co bych byl za znalce, kdybych takovou věc nezažil. Dokonce dvakrát, jednou ovšem jen tak nějak „napůl“. Přišel jsem až na samé finále. Z toho pochází i ona fotografie samečka ještě vzrušeného a spojením utřísněného.
Kdyby slavík mohl, jistě by mne vyfackoval. Já jsem však pořídil doklad nesmírně potřebný, přiznávám, že přispěním náhody, kdy mi přímo od samičky vletěl do sítě.
A když jsme u toho vysvlékání slavičích těl, tak ještě ona.
Genitálie jsou tady ukryté, bříško je rovné. Už podle těchto znaků by měl odborník umět slavíky určit (jinak jsou si oba šatem podobní).
A později možno je odlištit i podle hnízdní nažiny samičky, jemu se nic takového netvoří.
Pojďme si přiblížit, co se v tom roští děje.
Jakmile se vytvoří pár, on si ji hlídá. Stačí při tom sice zpívat, ale samičku hlídá. Ona přilétá z poslední tahové zastávky již připravena hnízdit, vykrmená a hned hledá místo pro hnízdo. Začíná stavět hlavně po ránu, kdy je materiál vlhký.
Jakmile je hrubá stavba hotova a chystá se výstelka, ptáci se sobě přiblíží nadotek. On ji provází podrostem s povislými křídly, s ocáskem vějířovitě rozevřeným a tiše, velmi tiše zpívá. Zpěv je jiný, z měkkých strof a roztoužený. Ona si je vědoma, co po ní chce a dokonce se stává, že začne ona a zpěvákovi naznačí jakýmsi podřepnutím s poloroztaženými chvějícími se křídly. Po chvilce toku dochází k vlastní kopulaci, kdy partneři ocásky vychýlí do protisměru tak, aby spojení nic nebránilo. Samotný akt je krátký.
Jakmile seskočí, ještě se chvíli otřepává. Ona mizí, on začíná naplno zpívat, většinou na jiném místě.
Slavíci obecní mívají snůšku 3-5 kusovou. Hnízdo je na zemi, nebo těsně nad ní.
Můj výzkum přinesl důležitý údaj do problematiky, kdy doložil hnízdo ve výšce 120 centimetrů nad zemí! V roce 1985 v místech, kudy zanedluho povede nová naučná stezka Dolnobousovskem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *