Odpočí(tá)vání s blogem – díl 19.

Žádné komentáře u textu s názvem Odpočí(tá)vání s blogem – díl 19.
Vážení příchozí,
děkuji za ohlas stránkou o něco níž a jsem rád, že s blogem žijete.
Řeknu na rovinu, chtěl jsem zvýšeným úsilím i vyzkoušet, jestli si ten anonymní okruh slavičích přátel bude chtít pravidelně dělat radost odkliknutím sem. Chce.
Na svátek slunovratu jsem chtěl napsat o sobě konečně trochu víc, abyste věděli, jak to vlastně mám. Protože se zajímáte docela o mnohé, klidně bych se rozepsal. I o tom, jak si nemyslím, narozdíl od vás některých, že by se témata měla nechat vyjít tiskem. Pro to nejsou vystavena, forma je „ošizená“, opravdu jen pro blog.
Ale k té středě. Protože jsem před chvílí zjistil, že k výstavám je takového materiálu a jeden cennější druhého, budu je muset tady „odvysílat“ každou zvlášť po sobě. Moc by tím záměr jinak utrpěl a nechtěl bych si dovolit z těch lidí někoho vynechat. Mnozí, jak jsem s úděsem zjistil už nežijí a bylo by uctivé pár slov každému věnovat. Bude to ale tak, že na středu to tady přeliju a pak to očima postíráme. Doběhne třetí výstava a přidám něco s hlavy.
ČTVRT STOLETÍ S KRÁLEM PĚVCŮ
Bylo to 19. září roku 2007.
Bez zkušeností, spíše jen s nadšením jsme představili slavíky v Mladé Boleslavi v muzeu. Snímky přírody dostal možnost připojit v druhé části Pavel Hanibal.
Zahájení v podání ředitele muzea Luďka Beneše.
Promluvil jsem co autor, to přeběhneme (ještě si mne užijete dost) a pak už se slova ujala osobnost československé (ale v čase emigrace i zaoceánské) ornitologie Jarka Klápště. Složil výzkumu velikou poklonu a přestože už mezi námi není, nikdy ta slova nezapomenu.
Pak promluvil z ČSO Lukáš Viktora a zavzpomínal i na chození za slavíky svými, v mládí na Kolínsku.
Promluvil za Kroužkovací stanici Jarda Cepák, i on si vypůjčil k obdivu slavíky Mladoboleslavska a provázal řeč s přínosem kroužkování republikovému.
Hlavu „v oblacích“ mám na obrázcích proto, že prvně takto před lidmi jsem si z úst osobností uvědomil, že to moje „chytání“ může být viděno tak pochvalně.
Další obrázek už zachycuje diskuse nad tématy.
Tady je právě fotograf Pavel Hanibal (mluvil i v úvodu), dokumentující můj syn a vzadu vlevo vzácná žena, manželka J. Klápštěho – Pepička.
Když jsme u dokumentování, zády k nám populární „rozhlasák“ paní Milena Lukavská při práci s mikrofonem pro Periskop – pořad pro děti na ČRo II.
Vzadu vlevo Tomáš Grindl – znalec krajiny a podředitel bousovské školy.
A pozvání přijala i tato osobnost vedle paní Gringlové. Karel Samšiňák. Ještě mne před odchodem ze života poctil svou přítomností. Daroval knihu s věnováním a řekl: „Věnuj se Pavle i těm parazitům u slavíků, vím dobře, co říkám“. A opravdu věděl – ostatně uvidíte na výstavě v Bakově, kde téma dostalo pozoruhodnou dimenzi (promluví tam o něm jiná osobnost v oboru, která vážila cestu na vernisáž až Moravy.
Sobotecký patriot K.Samšiňák, ač jsme se znali léta z redakční rady vlastivědného sborníku, sem mi krom knihy přivezl nabídku na tykání. Byl jsem v rozpacích a netušil, že to je jenom na chviličku.
Na dalším snímku je Zdeněk Gola – grafik, botanik Václav Ptříček a Ludmila Fejfarová – úřednice, která přírodě ještě dokáže pomoci.
Diskusní kroužek kroužkovatelů, s těch co neznáte – Martin Brejška, znalec kukaček (ne ve smyslu hodinářském, i když u Martina nikdo neví, je nesmírně schopný) a Mirek Lubas, výborný ornitolog z horní Jizery.
Bez komentáře.
Součástí „živé“ expozice byl i tento výjev. Na nic jsme si nechtěli hrát, tak to prostě chodí. I odpadky byly součástí zátiší, takže i s maličkou divokou skládkou. Pak volali od pana primátora, zda bych ho výstavou neprovedl (do té doby údajně muzeum nenavtšívil). Líbila se mu a zanedlouho přišlo pozvání na magistrát, kde byl přínos oceněn.
Dcera měla na starost věci tyto a podobné.
No a mistr Gola – jak sám říkal – namotivovaný lektorem na přednáškách v U3.V, přinesl toto dílo: Slavík pro pana Kverka. Pozorný posluchač a jak jsem se mohl přesvědčit, velmi slušný člověk. Stali jsme se přáteli.
Došli jsme společně do finále.
Možná jsem nevyzvedl všechny, co k vyzvednutí byli a také ne ostatní návštěvníky. Všem jsem ale po rádiu tehdy poděkoval, takže snad v pořádku.
Tým ukážu třeba v Bakově.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php