K zástihu Rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris) v Keni.
Nejprve si řekneme něco o druhu.
Tento rákosník umí na rákosníky poměrně pěkně zpívat, koncertuje i v noci – pozor! a přilétá jako jeden z posledních migrantů.
To je on.
Proč přilétá pozdě? Má to daleko domů, to je jeden důvod a další třeba ten, že čeká. Je totiž rákosníkem spíše „nerákosním“, najdeme ho na suchu, tedy v bylinném patru kolem svodnic. A tam je potřeba, aby kopřivy dorostly.
Táhne s několika výraznými přestávkami (i k přepelichání) až na jih Afriky a jeden český výsledek kroužkování pochází úplně z mysu, kde „nazelenalého“ mrtvého ptáka našel surfař.
Kdo sem chodíte déle a zajímá vás i odborná poloha blogu – víte, že můžete přijít k poznatkům, které jinde nenabídnou. Jedním z nich je záležitost, kterou doprovodil specielní výzkum. Jedná se o klíště, které si za určitých okolností mohou ptáci přinést z cest či zimoviště. V případě slavíka obecného, kde můj výzkum prokázal totéž, vzhledem k jeho tahové cestě přichází v úvahu pouze Afrika. U nás zavlečené se však dál nerozmnožuje.
Všechny podobné „zátěže“ ptákům během kroužkování odstraňuji a desinfikuji ranku. To i tehdy, neslouží-li parazit k dalšímu výzkumu.
Klíště Hyalomma marginatum jsem nalezl už 2x právě i při výkumu slavíků. Fotku před odstraněním nabízím.
Pojďme ale ještě k rákosníku zpěvnému, kterého se výsledek kroužkování týká.
Oblast Ngulia Tsavo je rezervací, kde pod vedením evropanů (Graeme Backhurst) probíhají odchyty mnoho let. Místo nedaleko Kilimandžára leží na postupu ptáků Velkou příkopovou propadlinou jihovýchodní tahové cesty a jak zmíněno v článku k zástihu, máme doklady o rákosníku zpěvném, který tam je na průtahu koncem listopadu opravdu početným.
Pochází odtud ale díky neuvěřitelnému štěstí i první doklad o průtahu slavíka tmavého s českým kroužkem. I pro tento druh je Tsavo poslední zastávkou před dokončením cesty na jih kontinentu.
Cíle dosahují ptáci v prosinci. I slavík tmavý tam je chytán v období velmi početně, náš výsledek bohužel neodkrývá původ průtažného mladého ptáka Náchodskem.
Ptáci jsou v Keňském parku odchytáváni ve dne i v noci a počty kroužkovanců jsou obdivuhodné.
Jak významnou roli hrají na cestě dalkových ptačích migrantů zastávková místa ukázal i jiný projekt, který zkoumal migraci přímo slavíka tmavého. Geolokátory nabídly zpětným přečtením sice jen dva zápisy podzimní cesty, ale oba podobné co se týče načasování cesty i vlasního schématu. A Ngulia Tsavo byla i tam místem, kde se oba skandinávští ptáci téměř potkali! Ukazuje to mimo jiné na skutečnost, jak dospělí zkušení jedinci zvládají i tuto obtížnou etapu života.
Připomeňme si v závěru, jak slavík tmavý vypadá.
Sameček je z hnízdiště u řeky Warty a z cesty se vrátil v konci dekády máje.
