Když zdraví (ne)přeje (slavíkům)
Od dubna do září, od roku 83 do 16, mi rukami prošla spousta „rezavého peří“.
Člověk ty slavíky přivírá do dlaně nacvičeným úchopem tak, aby jim neublížil, ale i tak, aby neutekli.
Při kroužkování, měření, vážení a nevím při čem ještě dalším je prohlíží a dokumentuje vše důležité, zajímavé. Přitom občas narazí na něco, co u jiných není. Barevné odlišnosti, odchylná postava ale i úrazy čerstvé i zhojené.
Vybral jsem zajímavosti, s kterými se člověk běžně nesetká. Nemusíte být znalci slavíků, myslím že mnohé vás zaujmou z přirozené zvědavosti. A komu by to na blogu nestačilo, pojďte s námi na jaře zachytat. O vycházce za májovým ptačím zpěvem.
Nebude dnešní téma kdovíjak romantické, věci příjemné nejsou, ale dobře vědět, že výzkum v rámci specializace přináší i podobné momenty.
A pojďme od nejhoršího k radostnému, které nabídnu v závěru.
Zdraví – nezdraví, přijde-li smrt, není co řešit.
Výzkum samozřejmě i tyto skutečnosti shromažďuje a vyhodnocuje, především proto, aby šlo v průběhu či ve finále stanovit, jak problém umenšit.
Takhle smutný obrázek se naskýtá kolem kdejaké silnice.
Vědecky spatřeno – zjišťujete, zda není přítomen na noze kroužek, určíte příčinu úhynu a zdokumentujete, v hnízdní době je dobré prohlédnoout břicho a pokusit se určit pohlaví (odlišit případnou samici podle hnízdní nažiny). Pomůže to k přehledu o vývoji hnízdění a dopadech na něj.
Přistoupí-li k zjištění člověk duše citlivé, nepřehlédne zobák v tichém výkřiku a dál pak povede myšlenky k hnízdu nedaleko, kde snůška osiří.
Když chytnete 20. dubna slavíka takovýchto per rýdováku je jasné, že máte v ruce hrdinu, který návrat lehký neměl. Měl ale kliku a to je víc!
Kdo dobře vidí, nepřehlédne při kořenech per světlé límečky toulců, z nichž pera rostou.
Kdybychom měli zpětně vypočítávat, kdy se to samečkovi přibližně stalo, šlo by zjistit. Přibližně před čtrnácti dny a to ukazuje na skutečnost, že někde v poslední velké zastávce byl neopatrný. Chvilku trvá, než je problém „vyhodnocen“ a vychystána „záplata“. Pak už roste peří zhruba čtyřmilimetrovou rychlostí za den a pták se dostává opět do formy. Během cesty to hendikep je, ptáci jej ovšem zvládají, jak dokazují i případy jiné.
Problém je větší, vznikne-li defekt takovýto. Podobného zpěváka žádná nechce. Nevidí v něm spolehlivost pro hnízdění i kdyby jí komponoval přímo na tělo. A taky parády při námluvách třeba, zářivé barvy udělají své!
To je případ tento, vůbec jsme v Brně nedokázali problém pojmenovat. (Tu hrůzu si zapamatujte, vystavím na tom závěrečnou radost).
V menším rozsahu vidíte poškozená pera ocasu u slavíka jiného.
Vraťme se ještě k jizvám na těle. Jednu vidíme a slavík se jí už nezbaví. Důvod znám detailně není. Může jít o poruchu v opeření, kdy v místě scházejí toulce, z kterých pírka vyrůstají.
Dalším problémem jsou deformace rohoviny, buď zobáku či nohou – a to vrozené či nabyté během života.
Tady třeba už ocenit přínos kroužkování, kdy jak vidět na letitém kroužku, slavík je sledován dlouhodobě a tím lze vyloučit problém vrozený. Vznikl v čase.
Jak se dnes už ale ví, i při horších deformacích ptáci umí přežít.
Pak jsou různé rány na těle, zhojené i třeba teprv se hojící, jako tato hluboká na břiše. Důvodů může být několik, nutno připustit i hojící se jizvu po cizopasné motolici Collyriclum faba, která byla znovu ve spolupráci s veterinární fakultou v Brně mým výzkumem prvně pro slavíka doložena. Jak se zdá, ptáci se nakazí v posledních evropských zastávkách alpského či appeninského podhůří, kde se parazit vyskytuje lokálně.
Stejně tak ovšem může jít o vpich trnem při pohybu keři.
Dalším problémem, na který se „neumírá“ jsou různé podlitiny – chcete-li – modřiny. Nemají je tedy jenom lidé, ale jak vidíte i ptáci. U této samičky může být příčinou otlak ze sezení na snůšce, či problém zaviněný samotným snášením. Jde o samičku hnízdící poprvé a tělo enormní zátěži teprve přivyká. Zažil jsem jinou stejného věku na hnízdě mrtvou, kde se znalci domnívali, že podlehla selhání srdce při snášení.
A nyní, když jsem nasadil k obdivu nad slavičím „něžným pohlavím“ popojděme, abych představil naopak starou dámu, tedy dámu „dříve narozenou“, která je péčí o potomstvo tak zdecimovaná, že břicho už propadlejší mít nemůže.
Měřené rozdíly hmotností někdy ukazují na obrovské výkony ptačích těl, které akt rozmnožování žádá. Samečkové ovšem, jak se zjistilo – a tím nechci provokovat – rovněž hubnou a dost, ovšem nočním koncertováním!
Pro vaši představu, takto jdou mnohé před tím do hnízdění. Rozdíl na váze značný.
2. května 2010 se poštěstilo s tím otrhancem od Veselé setkat znovu. Přesídlil do Dolců k Nedbalce a nejen, že mu to dobře zpívalo a byl s nabídkou úspěšný, byl „v ohozu“ tak pěkném, jak se na koncert sluší. Nebýt kroužku s kódem, sotva bych jeho proměny dohlédl!
Dnes více odborného, zítra pohodu.
A v neděli pozvu přesně sem, do míst nádherného setkání s „převléknutým“ slavíkem, přesídleným právě na okraj Mnichova Hradiště, do nádherného údolí na vodu chudé Nedbalky.
Krom jiného ukážu, co dokáže jaro. Jak místo s kulisou Příhrazských skal se dovede vyparádit. Vůněmi a vířením včel.
Nashledanou.
