Blýskavka mramorovaná je dobrým a vytrvalým letcem, proto si může dovolit táhnout k jihu.
Pod světlem Červenohorského sedla jsou tyto můry nápadné otužilostí, táhnou ještě v pozdním podzimu a sníh je neodradí.
Obrázek zachycuje motýla na okraji horské louky, kterou po setmění přeletí a zmizí.
Poté, co dávno místem proletěli motýli jiní jako třeba za dne babočky a v noci lišajové, blýskavky proud migrantů uzavírají.
Ještě i v těchto dnech je ornitologové pod rozžhnutou lampou zaznamenávají, i když i jejich tah bude zvolna slábnout.
Je pozoruhodné, jak motýli dokáží zvládat přesuny na velké vzdálenosti. U ptáků či netopýrů to lze pochopit, motýli člověka přivádějí k údivu. Jak trefí směr, vždyť pro ně orientace například podle hvězd nepřipadá v úvahu. Na to by jistě znali odpověď odborníci, já takovým nejsem.
Zkuste se podívat po tomto motýlkovi klidně i ve dne, kdy odpočívá se složenými křídly před další cestou. S potravou nepočítá, prohlédne-li si člověk zblízka jeho zavalité tělíčko, pochopí, že vychystaný je dobře. Lidé si před cestou napečou řízky, jiní se spolehnou na občerstvovací stanice po cestě. Blýskavky ne.
Červenohorské sedlo Jeseníků v čase podzimní migrace nabízí celou řadu zajímavostí a ten, kdo má přírodu rád, třeba cestou kolem na Praděd si objekty k obdivování snadno najde. Navíc jsou v tom čase lesnaté hory barevností naprosto úchvatné. Než onu scenérii zasype sníh.
