V rýžovací misce

Žádné komentáře u textu s názvem V rýžovací misce
Ne, nejsem skloněný nad vodou Otavy, neproplachuji písek, nejdu po zlatě a přeci můj čas před koncem roku se tomu podobá. Setřásám výsledky, porovnávám je s poznatky v zahraničí, abych nedopadl jako pan Cimrman – o fous vždy pozdě přicházející.
Vzpomínáte: „Právě tu byl!“
Tak tady je výsledek výzkumu slavičích kříženců, alespoň pro ty české – určovací klíč. Snad už tam je všechno. A jen doufám, že nepřiletí nějaký, který mi to od základů rozhází.
Jde o výsledek dlouhodobého snažení, vzdělávání se v problematice, hodin „terénu“. Štěstí, otálení, podceňování se, hecování. Teď sklaply desky! Finále je na papíře.
Tady zatím bez komentáře, ale – použiju-li další hlášku: „Všechno bude!“.
A protože jsem toho dnes dal málo, přihodím už „PFko“.
Ať se vám nestane nic, co by nebylo k přežití!
Vám, kteří s námi chodíte ven, děkuji. Kdo jste si sehnal Slavíka z dubového lesa, děkuji za ně i jejich krajinu. Kdo jste posílal ohlasy, nebo mi píšete, vážím si toho.
Kdo chodíte do přírody a přivádí vám to radost, děláte dobře. Gratuluji i do pražské lesní školky, že hru o slavíkovi přivedli k premiéře. A že jsem se k scénáři mohl vyjádřit.
A když je ten obrázek od výhně, děkuji těm, kteří od nás něco potřebovali, ať už od kovářů, nebo z klempírny.
Děkuji panu Lukavcovi z Betlémské kaple, jak nadvakrát promluvil do rozhlasu o našem betlému.
Děkuji kmotrům od knížky a dceři – ilustrátorce. Všem, kteří nám připravili pobyty při uvádění „Slavíka“. Děkuji za dárky k akci, děkuji do Sobotky za uvedení v knížce Kdo je kdo v dějinách… .
Děkuji Pavlu Kverkovi do Dolního Bousova za pozemek pro Slavičí háj, zemřelému Václavu Kotrmanovi z Koprníku a manželům Šavrdovým ze Lhotic za nezměrnou podporu, ta jejich přání do konce dotáhnu.
Děkuji odcházejícímu roku, za to, že byl – a jestli bych mohl – ať prosím přivede další.
Pavel Kverek, kovář a ornitolog z Kněžmostu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *