Slavíci táhnou

Žádné komentáře u textu s názvem Slavíci táhnou
Samozřejmě, že normálně jim tah sotva končí, někteří už jsou na místě.
Sloveso v nadpise má význam přenesený, jako že přitahují. Kteroukoliv z osobností z okruhu přátel jsem dosud oslovil, nikdo mě neodmítl, každému čas vyšel na vyprovázení knížky k čtenářům.
Nyní nás čeká akce v Mladé Boleslavi, rádio Signál již na ni upozorňuje. Vzalo si totiž křest na starost. Už se sváří víno, jak slyšet z vysílání, technika vychystána i s velkou obrazovkou. Totiž jako předešlé, i tato sešlost bude originální. Začne projekcí, představující výzkum slavíků a jeho krajinu. Osmapadesát snímků jsem vybral a připraveno mám stejně komentářů. Návštěvníci budou překvapeni, tím jsem si jist. A pak už se chopí konviček tři kmotři. Luboš Dvořák (ředitel z rádia), Zdeněk Gola (grafik a malíř) a Karel Herčík (historik). To se zas slavíci pomějí!
Mistr Štěpán Rak se s knížkou setká 14. dubna, vymyslet jen musím kde. Tipy mám dva.
V mezidobí zamíříme do Bakova nad Jizerou. Nepodařilo se tam najít termín pro tento rok, přijedeme v novém. Tam jsem si dovolil oslovit vlastence (v pravém slova smyslu), básníka domoviny – Josefa Brože.
Bude i autorské čtení v Sobotce a zajedu jednat do Března.
Knížce se vede dobře, slavíci táhnou. Už se prodává i v zoologické zahradě – tam, kde ptačí hrdina tak zpanikařil (kapitola 16: Kos všechno zachránil). Dělá mi radost, že lidé si pro ni jezdí i do Kněžmostu, cestu si totiž našla i do školky waldorfského typu v Bosni. Ano, taková instituce bude vědět, co s ní.
A abych nezapomněl, budu po novém roce pokračovat se čtením tady v mateřské škole v Kněžmostě.
Hodně se to teď točí kolem knížky, krásná událost.
Dnes jsem byl v atelieru mistra Goly knížku dát předem, aby se s ní před slávou seznámil. Řekl, že se o ni po Boleslavi mluví. To je nádherné. Vezměte – příroda, tak okrajové téma! Byl jsem připraven na to, že to nebude lehké a při našem rodinném pojetí, kdy jsme náklad nakoupili, trošku jsem se bál. Ale kdo mne zná, ví, že bych se nerozbrečel, kdybychom se nevešli.
Krom jedné, která tehdy „nedokolovala“ sálem sešlých, všichni ostatní nám všude udělali radost. A vím, čtou i dospělí, někteří si ji dávkují po kapitolách, přečtena byla už i opakovaně.
Nevím vážení, jestli si ten pocit dokážete představit, jsem šťasten. Víte, jak se mi teď jezdí po krajině? Koukám na ta místa slavičích kopřiv, mrkám očkem a říkám – tak to je vaše, ten úspěch! To vy jste mi to nastrkaly pod čepici, vy se v odstavcích chlubíte! A pak vidím ty plácky už zas jen ve zpětném zrcátku a po dílně doma chodí zasněný. Spisovatel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *