Odchyt, který vyšel II.

Žádné komentáře u textu s názvem Odchyt, který vyšel II.
Kdo by chtěl, může být tady na blogu teď se mnou hledačem tajemného.
Pojďte se podívat čerstvě po výsledku kroužkování ledňáčka z naší zahrady. Proto ten název příspěvku s dvojkou. Jedničku si připomeňte a můžeme jít. Poznáte, jak je to zajímavé.
Přes kroužkovací stanici jsem se spojil s kroužkovatelem, který ledňáčka označil. Zajímavé a cenné to je pro vědu, a my si z toho taky nabereme.
Mladý ledňáček byl okroužkován spolu se sourozenci v pískovně „Baraba“ stranou Mělníka, jen kousek pod soutokem Labe s Vltavou. Není už tohle impozantní? U veliké řeky! Bylo to o prázdninách 8. července 2015. Pak se mladí rozlétli od rodičů a dva byli kroužkovatelem zastiženi před koncem prázdnin 23. srpna 6,5 kilometru SZ po proudu Labe již samostatní.
Půjčte si od Karla Nového Rybaříky na Modré zátoce a mnohé ze života rybaříků pochopíte.
Tak tedy, dva mladí byli už v pohybu od rodiště a za pochodu se učili rybařit. Ostatně na Labi prý už jsou ryby zase konzumní.
Utekl další čas a do monitorování pohybu ledňáččích sourozenců vstoupil Kněžmost se zahradou u kovárny a lesklou dírou do země. Bylo to 9. října. Tady jsme třetího z více sourozenců potvrdili na lovu v jezírku, zřejmě už na cestě k jihu.
Ano, mladí na zimu většinou odlétají. Staří se pokouší revíry udržet do jara.
Ornitologicky jde o cenný výsledek, mělnický kroužkovatel měl z další zprávy o jeho ledňáčcích radost, my přímo záříme! Jenom tak znát, co se dělo předtím v tom čase a taky věřit, že nikde nenatrefí skleněnou stěnu, co před tím neuviděl. Že ho neporazí auto, létají totiž nízko a že uletí krahujcům. Že se pak šťastně vrátí do proudů u Mělníka – tam kde se stýká… Znáte tu jejich oslavnou písničku.
Je to od nás pěkných pár kilometrů vzdušnou čarou, ale vyměřit to tady na mapě by bylo k rybaříkovi nepoctivé.
Ledňáček k nám neletěl přímo, viděl bych to takhle: (nejméně) dvě z mláďat zamířila v půlce prázdnin po proudu a jiná (alespoň jeden?) proti. U soutoku Vltavy se mladí cestovatelé (z druhé skupinky) podrželi Labe, stoupali až k dalšímu z velkých přítoků a tam alespoň ten „náš“ neodolal. Kdo by taky jo!
Jizerou se vydal nahoru, minul Klenici a uviděl Kněžmostku. Potom mu cestu zastoupil mlýn a odklonil ho do zahrady k nám.
Kdo ví ovšem, jak to bylo doopravdy.
A, abych k tomu nějak nakotvil slavíky, když jsme na jejich blogu, Mělnicko je učiněným rájem ptačích virtuosů! To tedy je. Na tomhle soutoku (nedaleko) jsem se o tom se síťkami kdysi přesvědčil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.