Ano, ne. Nemám v tom zatím jasno. O tukových zásobách pod kůží opeřenců.
Tabulky znám a úkaz sleduju. Musí nám ale přitom zatápět celá řada ovlivňujících faktorů, která přispívá k vytváření tukových zásob. Vytváření či odeznívání a chcete-li ještě jinak – vstřebávání. Tak to je fenomén, že bych chtěl docela poznat, kdo to ovládá. Tabulky se jakžtakž perou s tvorbou tuku (když ptáci tloustnou), na jeho úbytek (např. slavíci po příletu, mají-li vůbec nějaký) nepamatují.
Natáhl jsem dneska v zahradě na králíčky, je jejich čas. Nebyli ale, chytil jsem jen tři.
Těšil jsem se, jak jim rozfouknu peří a jak se něčemu přiučím. Bylo to zajímavé a škoda se nezajímat. Dvě mladé samičky (tohoroční F1K) neměly tuk téměř žádný, ale hrudní svalovinu vypnutou jako balónek. Tuku měly za jedna. Co jsou zač? Z jaké dálky letí? No a pak jsem měl radost, protože starších ptáků se mezi králíčky moc nevidí a já chytil tohoto krasavce (M+1K, bohužel nedoostřil).
Tak a ten byl ztučnělý pořádně. Dal jsem mu šestku, ovšem bez vystupování nad povrch těla. To trošku hapruje. Ale vykrmený králíček byl! S hrudí též pěkně vypnutou.
Co s těmi poznatky?
Jak to, že ten starý se tak vychystal, když navíc oproti mladým musel vynaložit spoustu energie na přepelichání? Že by letěl zdaleka a tamti znedaleka? To bude hloupost.
Jak to tedy funguje, když třeba víme, že nejvyšší stupeň obou známých tabulek tady nezapíšeme. Prostě, aby byl slavík před odletem v tuku jak ta známá játrovka z alobalu. Ani věhlasný hybridní slavík XXL od Března tehdy neměl tuk všude po těle a po pravdě: nedovedu si ho představit už ani s gramem navíc! Můžou tak vypadat, nebo snad tabulka kecá?
Už vás některé slyším – před větší překážkou, třeba u moře nebo před pouští, tam přeci jo. Opravdu? A co ti skandinávští, ti přeci už jsou taky u nás pěkně rozpumpovaní. Co tedy s tím?
U slavíků v tom je docela pěkný chaos, když už jsem vyplivnul výjimky a začalo mi to docela vycházet, přišly případy neuchopitelné. Na jaře jako před podzimem!
Jednou to ale pochopím.
