Zpětné hlášení (ZH) slavíka je vždy událostí. Pojďme se na zatím to poslední v registru podívat.
Podařilo se mladému kolegovi na Moravě. Jeho úspěch vyvrací propočty, kolik že je třeba kterých ptáků na výsledek ze zahraničí a upozorňuje, že jsou tu s námi také náhody. Ty občas vstoupí na scénu a překvapení je tady. Slavík obecný s kroužkem švýcarské centrály není toho druhu sice prvním, ale v čase přesnějších údajů k hlášením přidávaným, je pozoruhodný.
Pták byl totiž označen v datu, ukazujícím odlet našich(?) adultních slavíků obecných po přepelichání z hnízdišť. V alpském sedle byl chycen a okroužkován 21. srpna.
Dále nám hlášení ukazuje na místo zástihu, kterým je známá odchytová stanice na Col de Jaman. Kroužkovatelé si možná vzpomenou na pěkný referát jiného mladého ornitologa, který punkt navštívil. Ano, sítě v řadách nad sebou, množství ze severu Evropy odlétajících ptáků. A mezi nimi v roce 2009 starý slavík, zřejmě moravský. Kontrolován byl na Olomoucku (Horka nad Moravou) 1. máje 2014.
Ano, hned zaujme časový odstup obou odchytů, ale starší slavíci umí přežívat. Uvedený 1. květen je bohužel časný na stanovení ptačí příslušnosti místu, nápovědu tady ale máme po ruce. Nejméně sedm let starý slavík by měl být na začátku máje už doma! Takoví ptáci překypují zkušenostmi, cestovními jakbysmet.
Vzdálenost mezi místy (839 km) zde není důležitá, nejcennější z tohoto hlášení je datum průtahu okrajem Alp. Dokonce bych jej nazval pro náš stále velmi kusý přehled potřebným. Určitě by bylo dobré, aby Jakub požádal naší centrálu o doplnění informací k hlášení kolegy v horách, na mysli mám zejména čas kroužkování. Ten ukáže, zda šlo o noční odchyt či spíše ranní. A protože ve Švýcarsku kroužkování rozumí, nepochybuji, že mají přehled krom jiných i o tukových zásobách migrujícího slavíka. Ty by mohli připsat. My známe hodnoty z Jeseníků.
Že slavíci obecní na obou tazích využívají velkých alpských jezer je jisté, i tento k jednomu takovému mířil. Spojíme-li si oba body na mapě, jde o ukázku JZ směru odletu. Dřív bychom vyhrkli, že ke Gibraltaru, ale ono se čím dál víc ukazuje, že ptáci odrážejí z pobřeží přes hladinu kdekoli, nejlépe však v dosahu menších ostrovů. Ani ti nejzápadnější pro nás myslitelní (britští) nedrží směr k úžině za každou cenu. Pyreneje a hlavně vypořádání se s nimi, odletovým plánem může zamíchat (znovu se odvolám na první pokus s geolokátory v Anglii, kdy ten ze dvou lépe sledovaný, opustil pobřeží v regionu Almeria. Z jednoho z výběžků se už asi zpět nechtěl vracet.
Středozemní moře nebude pro dobře připravené migranty velkou překážkou, neuvažujeme-li nahodilé bouře. I pak se zřejmě může stát to, co ukázal projekt s kukačkami, že takový pták se nedaleko afrického břehu před bouří prostě otočí a vrátí do Evropy, aby v jiném pokusu přelet dokonal.
Málo stále víme o cestách tažných ptáků, tím méně slavíků. Proto každý podobný výsledek má cenu.
Děkuji za možnost se nad poměrně čerstvým výsledkem zamyslet.
zajímavé…