Končit? Ještě ne.

Žádné komentáře u textu s názvem Končit? Ještě ne.
Mohl bych s výzkumem pelichání skončit. Mám 220 nafocených slavičích křídel s poznámkami, z nichž lze až bude čas, vystavit stejný počet protokolů, jaké používají v zahraničí. Vymysleli je proto, aby bylo možno se nad procesem domluvit.
Končit ale ještě nebudu, i když mám všechny fáze ilustrované vždy několika momentkami. Jde mi o výjimky. A několik vzácností už mám.
Snažím se tématu porozumět, často mozaiku křídel prohlížím, řazenou podle kalendáře i podle jednotlivých etap. Obojí je zajímavé a dává představu o události. Některé zákonitosti jsem hledal a ověřoval dlouho, jiné platily obecně. Od těch známých (pro pěvce) jsem na dobrodružnou cestu pokaždé tak nějak vycházel. K dispozici jen půl století starou práci ze severu Německa o slavíku tmavém a chuť k dobrodružství. Přes deset let mi trvalo naučit se pelichající ptáky objevit, chytit a namáháním hlavy pochopit. Možná se někdo pousměje a řekne, že profesionální přístup by hledání pokrátil nejdéle na třetinu. To je možné. Já mám přemýšlení pomalejší a rád se loudám. S jiným tématem stejně už v ornitologii nepočítám, mohu si to dovolit. A ornitologii projevuji vděčnost. Naučila mne přemýšlet, jak to mají vědci. Však jsem se vedle mnohých už něco napostával! I vedle mladých, ale kvalitních. To je a zůstává cennou příležitostí a mám-li být k sobě kritický (už to tu i několikrát zaznělo), první roky a dokonce možná první století zaměření bylo spíš chytáním a zavíráním kroužků. V tom druhém už vidím kroužek na slavičím běháku víc jako kód k nadepsání výsledků následujících, ne jako šanci na „hlášení z Afriky“. To do kabinetu stejně za roky nedošlo. A možná že právě i tohle, že jaksi hlášení nešlo, mě pomohlo změnit pohled na před lety ohlášené specializování. A napíšu teď popravdě, co si o těch hodinách v přírodě myslím: Těší mne, co konečně umím. A o nejdůležitějším – pracovat s nasbíraným studijním materiálem, vynášet soudy, ověřovat či průběžně zatracovat, o tom jsem výše vypověděl.
Dávám jedno z unikátních křídel, zastavených foťákem a připojím komentář. Odborník uzná, že „sběr“ je to lahodný.
Křídlo (obě totožná) ze 4. července roku 2012 nabízí pohled na proces od začátku rozvleklý. Pták musel pak postup určitě zrychlit, takhle by odletěl kdovíkdy.
10. ruční letka spolu s 9. jsou nové, 8. spěje do finále. A potom nic.
Další vzorky mají start už docela jiný.
Je škoda, že člověk pro obtížnost kontrol nemá takřka možnost sledovat proces později. U tohoto jedince třeba hned za týden. Bylo by to poučné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *