Jaro se nachystalo

Žádné komentáře u textu s názvem Jaro se nachystalo
Hned po Velikonocích, uvidíte, co se stane.
Kdybych dokázal zastavit čas, zastavil bych ho teď. Tohle je totiž doba neskutečná! Ono to vypadá, že se nic neděje, slavičí blog taky že snad ani neví, co máme za datum. Že Den ptactva je minulostí, Den bláznů (podle nálepky v zahraničí) podobně, že do rekordu tady zbývá směšný týden a že by klidně mohli přiletět dřív. Však se taky o víkendu chystám.
Udělal jsem malé kolečko a jsem zase zpátky na začátku psaní. Zastavit tenhle čas! Jak přilítnou, už to nebude ono. Musí už ale být blízko. Kdybyste se mě zeptali, proč třeba krajina Boleslavska nedosáhne na republikový rekord v příletu – odpověděl bych, že na to nemáme. Na jih Moravy přilétnou dřív a zřejmě i ku Praze. Tam to ovšem může být koncentrací natěšených „birderů“. Přeci jen víc lidí – víc vidí. Ono koukat moc nepomůže, lepší je přehrávka hlasu a dobrý sluch, ale to oni u Vltavy taky umí.
My jsme tady výspou Polabí. Pro výzkum slavíků naprosto jedinečnou, nesouměřitelnou s ničím. Na tom trvám a bylo obrovské štěstí, rozhodnout se tehdy pro tento druh s takovýmto bydlištěm!
Úval Klenice je klimatickým předělem mezi teplejším, vyschlejším Polabím a chladnějším, vlhčím podhůřím hor Jizerských. Zvedá se taky hlavně terén, rozkládají bory po skalinách přečetných kamenných shluků a to věru pro slavíka není. Ještě že tak. Hranice je tady!
Na této hranici (od Sobotky k Hradišti) se občas dějí věci ve vztahu k tématu pozoruhodné.
Kolísání populací, pohyb všelijakých břídilů a bastardů, deficit samic a jejich nesmlouvavá načasovanost až do těch SVÝCH krajů (takže taková dokáže při chvilkovém mezipřistání místní zpěváky sotva zahřát) – to vše dělá z území jedinečnou studijní materii. Dokonce si začínám myslet, že i ve vztahu k slavíku tmavému, jeho pohybu po okraji daného areálu, jde o hodně. Jen ještě neumíme tomu vzácnějšímu tak nějak přijít na stopu. Dlouho bych mohl vyčítat, jak jsem se s ním tu a tam sešel, jak to bylo nečekané, ale vlastně tak trochu (kdybych byl vědecky vyzrálejším) předpokládatelné.
Krajina je připravena, já v podstatě taky, pojďme jim naproti.
Moře už mnozí přeletěli, záleží jen na tom, jak se jim bude chtít z posledního zastávkového místa v podhůří Alp či Pyrenejí. Kolik toho potřebují v těle dohnat, jak je namotivuje počasí a co s nimi provedou hormony.
Vyberu si přednostně místa, kde se kdy zrodily příletové rekordy. Tam bývá vyčkávání ještě o rozměr barevnější.
Za úspěch dokonalý považuji, vrátí-li se do místa slavík s kroužkem. Pak mluvím nahlas a nestydím se za to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.