Zajímám se pochopitelně i o zástihy slavíků obecných v okolí. Mohly by mi pomoct vytvořit vhled do osídlování regionu.
Autorem diskutovaného pozorování je kolega Kryštof, jenž u mne kdysi začínal. A byť měl v prostoru Ralska úkol jiný, studijní, přítomnost slavíka zaznamenal.
Když jsem vyjel pěvce chytit, bylo už pozdě. Pobyt však zmapován je jím, místo jsem viděl na vlastní oči, může být tedy dokladem. Výška 395 metrů nad mořem, což je tedy síla!
Už dávno jsem podezíral spodní okraj Podještědí, že by se tam slavík objevit mohl.
Pramenná část Malé Mohelky od obce Hlavice, přes Lesnovek k Všelibicím a souběžná při Zábrdce v kraji zaniklých osad, vygumovaných armádou. Újezd již také neplatí, čerstvě známý je spíš jako součást krajiny vlků. A právě odtud doklad o zpívajícím samci slavíka pochází.
Ještě vážněji tedy musím brát upozornění na noční ptačí zpěvy třeba z oblasti Ouče. Řeknete si, proč lidé nepošlou nahrávku, vždyť dnes to je snadné, jde však o zprávy z přelomu století.
Co je to za místo, kde slavík zpíval?
Jedná se o starý ovocný sad s vyvinutým bylinným patrem, v sousedství obory. Keřový podrost není optimální, svou roli v pozvánce ale zřejmě sehrála i jakási rozšířená plocha u cesty (pokus o parkoviště). Alespoň jsem si tam v štěrku nasbíral valouny pazourků. Příznivě působí zřejmě i obdělávané pole (políčko) v těsném sousedství, jedno opravdu z mála.
Domnívám se, že slavík byl dvouletý, to jsou takoví ti „hledači“. V pro ně první hnízdní sezóně jich dost neuspěje, většinou pro vyhnání z místa narození starousedlíkem. V těchto končinách však slavíci obecní opravdu běžně nejsou, nejbližší doložená hnízdiště jsou – nemýlím-li se – u Novozámeckého rybníku na Českolipsku. Dnes ani nevím, zda tam ještě ona ostrůvkovitá populace je (čerpáno ze starších údajů).
Zajímavou otázkou jistě je i to, kam se takový pták koncem května vytratil. Podle zpravodaje pobýval a zpíval v místě tři týdny.
Výskyt je zajímavý z mnoha dalších úhlů.
Důležitý je bezesporu výsledek toku samce, který byl nulový. Jistě, existují alternativy, kdy třeba získaná samice mohla záhy přijít o život, a jiné, ale nenechme se podobnými stahovat ke dnu. Prostě něco těm místům chybí. Je to ten slabší keřový pokryv, nebo třeba potrava? Nebo to samici nezaujme? Táhnou tudy vůbec?
Aniž bych se chtěl vzdálit nadpisu, další zajímavý doklad jsem pořídil na lokalitě Jirsko, za hranicí Mladoboleslavska.
Tam jsem ovšem tehdy na upozornění kolegy Vládi vyrazil a slavíka jsme chytli. Provokací, a byl dvouletý. Záhy též zmizel. Prostředí – nic moc.
Pro výzkum, už jsem to tu někde psal, jsem si nemohl vybrat lepší oblast. Chytám kde „ještě jsou“ a sousedím přímo s místy kde „už nejsou“. Proto tu dochází k nápadnému kolísání hnízdní populace a k úkazům, popsaným shora. Zdá se, jako by i všemožných bastardů zde bylo víc. Tam to ovšem může být něčím docela jiným. Třeba naučením se.
