Úvahu bych mohl opřít o to, že každý ze slavíků je v něčem malinko jiný. Z odchytů i třeba sledování v prostředí to vím. Já ale nadpisem myslím mezidruhové rozdíly. Porovnávám slavíka obecného s tmavým a teď se zamýšlím nad jejich odletem z Evropy pryč, podle výsledků v zahraničí.
Pokusy zaznamenat tah prostřednictvím geolokátorů proběhly u obou druhů a přinesly první výsledky. Hned průlomové.
Jistě, něco se vědělo, další tušilo, jinde ovšem šla věda cestami slepými.
Přístroje, které zatím nejsou „všelékem“ a mají chyby, základní ptačí taktiky už poodkryly. Shrnout je lze konstatováním, že odlet obou je zprvu rychlý, později etapovitý.
Rozložení do etap hraje důležitou roli z mnoha důvodů, mimo jiné se tím vysvětluje poměrně dlouhý čas k dosažení hlavního zimoviště. Ptáci podle výsledků sledují vrcholy potravní nabídky dané pohybem srážek Afrikou (to ostatně lze vidět i na projektu jiném, kde jsou sledovány kukačky prostřednictvím mnohem přesnějších přístrojů).
Myslím, že zmíněné je největším z objevů vědců.
U slavíka tmavého pak dokázali dokonce pojmenovat důvod výrazného zdržení jarního návratu v jedné z nedávných sezón, i s následným oslabením hnízdních populací (bylo zde psáno).
Z toho, co je nyní známo, kdybych si mohl vsadit na slavíky česko-moravsko-slezské, ti „rezaví“ mají konec cesty v Nigérii a „hnědí“ v Zimbabwe. Podívejte se do map a uznejte, jak každý z nich je i v tomto jiný. I s délkou cest! Ostatně, to nyní vyhodnocujeme v studii s kolegy podle biometriky kroužkovaných jedinců, od Španělska po Bulharsko.
Už jen pár postřehů
(hlavně pro ty z vás, které baví takováto tvář blogu)
Obdivuji třeba, jak skvěle bylo vytipováno odchytové místo v Keni. Ukázalo se totiž, že pro slavíka tmavého jde právě tam o poslední významnou zastávku před dosažením finálního cíle. Abych byl spravedlivý, vedoucí a zakladatel výzkumu věděl, že místem ptáci protahují ještě dál k jihu a z výsledků kroužkování bylo tušeno i kam.
Je fascinující, jak slavíci dokáží cestovat komfortně, co znamená na tazích zkušenost, co s chováním provede před zpětnou cestou, zejména však za vlastního tahu, potřeba hnízdit. Jinými slovy – jak mohou být dvě cesty jednoho slavíka odlišné.
My tady u nás žijeme už jen část jejich kalendářního roku, to když přiletí a – nejlépe ještě – pro nás i zazpívají.
V tu dobu nastupují naše poznámkové bloky, naše hodiny času, naše pozorovací schopnosti, naše příležitost!
A i když je tuzemský slavičí rok krátký, i tím, co jsem před momentem napsal, je úžasný!
L. luscinia F,+2K (Dolní Bousov, 17.05.2009, průtažný ex.)
L. luscinia M,2K (Chocz 12.05.2014, místní ex.)
L. megarhynchos F,+2K (Mnichovo Hradiště 01.05.2011, místní ex.)
L. megarhynchos M,+2K (Lhotice 20.04.2014, místní ex. – ověřený, navzdory časnému datu)
Tie fotky sú milé :-).
Děkuji, dal jsem je pro ilustraci.