Slavík pana skladatele

2 komentáře u textu s názvem Slavík pana skladatele
Toulky českou minulostí na Dvojce Českého rozhlasu pod názvem Soukromá tvář géniova nabídly 23. 11. a pak v repríze 27. 11. od 18.30 hodin krom jiného i zmínku o vztahu Antonína Dvořáka k zpěvnému ptactvu.
Mistr, pobývající po návratu z Anglie ve Vysoké u Příbrami, se zpěvem nechával inspirovat a pěvce obdivoval. Obzvláště potěšen byl, když přiletěl do anglického parku u zámečku slavík. Jakmile se pták „na stromě“ uhnízdil, trávil s ním mistr večery a obdivoval překrásný zpěv.
To všechno je pro mne velkým potěšením a vím, že slavičím zpěvem se nechávali inspirovat mnozí, jen ale jako znalec problematiky přemýšlím, jak musel park na úpatí brdských lesů vypadat, když tam slavík tehdy nalezl útočiště. V čase, kdy slavíků bylo po Čechách málo (zač. 20. stol.). Ono ani teď si nejsem jist, jak to na Příbramsku se slavíky je. Uznávám však, že park současný, který pro slavíky jistě vhodný není, nemusí být totožný s tím z konce století devatenáctého. Z časů, kdy Antonín Dvořák (v poslední etapě svého života) v místě komponoval.
Pozoruhodné je, jak skladatel dbal na ochranu krále ptačích zpěváků a hajného zaúkoloval odlovem „dravých ťuhýků“.
Konečně, v archívu stanice si pořad můžete přivodit. Je vysoké úrovně – stejně, jako všechny předchozí z dílny pana Josefa Veselého.
A já odcházím pátrat, jak vypadala oblast mezi Vltavou a Berounkou ve vztahu k slavičím nárokům na přelomu těch století.

2 odpovědi na “Slavík pana skladatele”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php