Není to krása?!

…Ta naše ornitologie? Samozřejmě, že je to krása.

Vymetám blogy, sleduji tuzemský ptačí web a hlavně čtu komentáře. Těším se, co se udá u pobočkových sdružení. Sleduji novinky, očekávám letní terénní setkávání i to nejobdivuhodnější na konci sezóny (rozumějte – u mne po prázdninách) v Jeseníkách. Žiji ornitologii.

Zkrátím ten úvod – pojďme za rorýsy.

Měl jsem jednoho doma před pár dny, přijel s hasiči. Odvázali ho ti dobří chlapíci zpod okapu v městě, a protože tam prý visel dlouho a nezdál se jim, přivezli ho na kovárnu. Měli ale spěch, tak jsem jen poděkoval a věřil si, že všechno dopadne.

Byl na tom podobně, jak ten čáp na stránkách předchozích. Syntetické vlákno je sakra pevné. Tady to bylo jakési „hedvábí“ z tkaniny na podšívky bund. Ptáci ho někde čapli ve vzduchu a přidali rádi na hnízdo. Jak taky jinak by to rorýsi uměli, než sebrat jej ve vzduchu, když většinu života prolétají. Usedají jen k hnízdění a před smrtí.

Běhák si mohl zaškrtit klidně už co mládě a s pahýlem žil do té doby, než se za vlákno pověsil. Na každý pád jsem mu pinzetou všechno odmotal, občerstvil jej vodou a věřil, že odletí. A taky že jo.

Nohu skoro nepotřebuje a když s tím hnízdil doteď, bude i dál.

A teď to nejkrásnější.

Sám by pro dlouhá křídla nevzletěl, to všichni víme, ale jak jsem ho povyhodil, čekal na to! A přestože těch našich kněžmostských je teď u bytovek smečka pořádná, tenhle to nad kovárnou vykroužil, několikrát se vrátil a zdálo se, že při tom loví. Podíval se k Valečovu kde asi je Mnichovo Hradiště a pak namířil.

Kolikrát už jsem to zažil. Třeba s čápem černým.

Na motýlím keři pobývali řešetlákoví žluťásci, samičky a jeden krásný sameček. Bělásci řepoví a bodláková babočka. Když přilétlo paví oko, bodláková babočka zmizela, byla na tahu.

Rorýsi. Co tohle je za senzační ptáky? A my je tu na pár dnů máme. Můžeme pod nimi žasnout, mazat hned někam rozlistovat knížku či prohnat internet, abychom se od znalců dověděli víc. O černém hostu, který se nám díky šťastně-nešťastné náhodě před chvílkou na chviličku přiblížil na dotek.

Dám fotky.

Podívejte se nejprve, jak má rorýs vystavěnu hlavu. Oč jsou křídla delší těla a jak vypadá běhák po zhojené amputaci.

Kdybychom tak mohli znát ptačí osudy, to by byl napínavý seriál. Skončím tím, čím jsem začal – ornitologie je krásná!

Pokud by snad někdo z návštěvníků chtěl vstoupit do toho klubu přátel ptactva, rádi vás přijmou. A bude se vám s tou partou líbit, já to tak mám od samého začátku. Které jsem si za přátele vybral, neměnil bych.