Je to i zásluhou slavičího blogu, že se mi schází takových informací. V mezičase je dobré poděkovat. Když se mi bude zdát, že to je událost přínosná i pro ostatní, vyvěsím ji tady.
Úplně poslední je pozoruhodná.
Kolega informuje o zpěvu dvou slavíků tmavých z povodí Laborce, východně Humenného. Ne ale z říční nivy, nýbrž od železničního náspu! Naše jediné tuzemské prokázané hnízdění slavíků tmavých pochází ze stejného prostředí. Tehdy šlo u moravských Záhlinic rovněž o liniovou zeleň při dopravním koridoru.
Hlášení ze Slovenska zmiňuje jen dva jedince, mnoho jich tam asi není. I datum je vysoké, ikdyž zpěv se udál také již před pár dny. Vůbec by bylo zajímavé, podívat se zblízka k východoslovenským řekám a posoudit současný stav populace. Ustupuje?
I z našich luhů přišlo několik pozorování slavíků tmavých, některé zkoumané nahrávky ale šly za slavíkem obecným.
Sám jsem zatím o slavíka tmavého letos tady nezavadil, ale konec nadějím není. I od Jilemnice mám zprávu z konce druhé květnové dekády od zkušeného ornitologa. Údaje z našich severních hor mají vždy velkou cenu.
K určování…
Posledně se mi odchytem jedné slavičí matky připomenula nutnost upozornit kroužkovatele na trochu jiné skvrnění krovek, než kterou bývá stopa po šatu mláďat u jarních dvouletých.
Jde o skvrněné střední krovky a první pero křidélka, jak ukazuje snímek.
Pozor, tak ty neplatí. Na křídlech se občas objevují a dokonce i na velkých krovkách, které pro určení stáří posuzujeme. Jsou ale jiné, nepočetné a odhlédneme-li přitom od loketních (ještě) k ručním, ty nás podrží. Jsou-li široké a zaoblené, slavík je starším.
Když se vrací hnízdit slavičí samice, mám vždycky radost. Hnízdění probíhá svižněji, výsledek je pravděpodobnější. Ptáci místa znají. V prvním roce je během pobytu načtou, a vydrží-li ona i oni – půl úspěchu v kapse. Je radostí se s takovými scházet.
Potravy je v prostředí dost, utratil jsem času, abych to posoudil. Rok je tím dobrý a dobrým snad zůstane. Jak se mladí osamostatní, můžou padat třeba trakaře!
Co nás ještě čeká?
Inu, slavičí pobyt se láme v půli, prioritou této fáze výzkumu budou juvenilové. Pokračovat budu v sběru pelichacích protokolů od adultů a zakončím s prvním školním zazvoněním, hledáním opožděnců.
Teď ale začal červen, rok stoupá k vrcholu a fůra nádhery je tak před námi! Už cítím akáty.
