Měli jsme štěstí

Žádné komentáře u textu s názvem Měli jsme štěstí
Když jsme vyjeli k domovu, brzy po cestě nás obklíčil déšť. Takový přívalový, vydatný a vydržel až k hranici nad Libercem.
Ještě před tím ale proběhly důležité odchyty na vytipovaných lokalitách a všechny za sucha. Měli jsme štěstí.
V krajině jsou běžné žluvy i síť je zachytila. Kukačku též. Sojka se chytla sklopkou. Na nástrahu se chytil i mladý samec rehka zahradního, jistě protahující dál, usouzeno podle tukových zásob a způsobu chování v temném křoví. Pak už sklopky chytaly jen a jen slavíky. Obou druhů, obou pohlaví, jak bylo v plánu.
foto: Rebecca Cramer
Když jsem prve zmínil drobné slavíky obecné, nyní doplním ty tmavé. Jsou také menší, než znám z našich luhů. Je to zajímavé. U slavíků tmavých se obtížněji určuje věk teď, když jsem měl příležitost je soudit, ověřil jsem to.
Kontrolovali jsme i některé z předchozích let, to bylo potěšitelné pro hostitele. Zajímavostí je v Polsku, že oni musí kontrolní odchyt doložit přefocením kódu kroužku.
Je vzrušující pozorovat oba slavičí druhy, jak se kolem řeky chovají, jak si každý vybírá to svoje pro život. Některé fígle ale platí pro oba a těch bylo s úspěchem využito. Velmi brzy jsem se naučil číst tamní prostředí a plácky tipovat přesně.
Jen o počasí jsme měli obavu. Kdyby dva dny z výměru pro déšť vypadly, záměr by cíle nedošel. Takhle to klaplo přesně v dopoledni před odjezdem. Poslední slavík, poslední měření, poslední testy a snímkování. I čtení kroužku, byl totiž přesídleným z roku dvanáct. Na chytání byl obtížný, zřejmě nehnízdící s velikým prostorem. Prvně bylo upuštěno od pastiček a chycen byl na „tichou síť“. Jinak bychom ho snad ani nepřečetli.
Nelze říct v čase odjezdu před koncem střední květnové dekády, že stav slavíků oblasti je kompletní. Není.
Cestou domů, už za deště, jsme zastavili na mostě Warty pro fotku. Kdyby nebyla temná, byla by krásná.
Warta teče krajinou jinak než Prosna. Zde už nechybí rozlehlé vrbiny, udržované jenom struhadly bobrů, do nekonečna zmlazované. Klasická hnízdiště slavíků tmavých. Ti obecní se drží místy už jen na zvýšeninách nad řekou, postupně mizí docela. K severu dál širokou polskou krajinou směrem ke Skandinávii už přilétají jenom slavíci tmaví.
Když ovšem člověk uváží jejich početnost od České republiky nahoru, žasne, jak málo jich jsme schopni v létě zachytit. Přesně lze stav připodobnit k oné kapce v moři. Jasně, míří k jihovýchodu do delty Nilu a nás spíše míjí. Ano, polští a skandinávští bezesporu, ale pak jsou početná výskytiště v Evropě západní! Kudy ti letí do zimovišť? Jeden dánský Československem jistě, je totiž uložen v archivu. Jediný.
Výprava skončila. Krásné polské řeky a vaši početní slavíci – nashledanou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php