Věštění z koule

Žádné komentáře u textu s názvem Věštění z koule
Kdo sleduje letošní ptačí jaro, musí být potěšen. Kolegyně, a kolegové stejného zájmu jak to mám já, hlásí mnohá překvapení a zapisují je s velkým potěšením. Ano, tak to je. Letos to bude pěkné.
Kdybych měl času na rozdávání (opeřencům), vyrazil bych do močálu. Že letos nepřiletí modráčci dřív, bych se velmi podivil. Nemají to ze Středomoří daleko, a když mění rekordy králíčci ohniví, oni to udělají taky. Tohle je totiž čas, kdy se to v rákosí mění z hodiny na hodinu. Potrava tam zcela jistě je a o jiného nejde.
Teploměr v naší zahradě nevěří sám sobě, slunce hřeje jak v půli května. Uvidíme, co slavíci. Na ty čas najdu a pokusím se „starý“ rekord shodit. Je v samém konci první aprílové dekády a to je pro Mladoboleslavsko odvážné datum! Nebývají u nás první v rámci země, dříve o dva dny bývají na moravském jihu, někdy nám to natře i nedaleké „Pražsko“. To bývá sotva o hodiny a spíše tím, že tam mnoho lidí více vidí.
Nechci zlehčovat můj příletový kalendář pro slavíka, ale ruku do ohně za něj dát nemohu. Nejsem totiž schopen projet přes padesát hnízdišť za den a většinou překvapí nějaké malé. Pak si říkám: „Kdybys byl býval do toho místa vyjel včera nebo předevčírem!“ Ale nejde to. Zkrachoval bych. Takže i moje rekordy nutno nahlížet opatrně. Je to spíše vzrůšo.
Včera jsem měl nápad, nachystat si takovou „trenýrovku“ (vojenský výraz pro rozcvičku hlavy). Rozsvítil jsem na monitoru všech 182 momentek rozpelichaných křídel slavíka obecného, počítal v nich letky a hledal nové pozoruhodnosti. Vždycky se něco najde s odstupem času, protože člověk nějak dozrává, anebo je třeba zrovna bystřejší – vyhecovanější.
Mocně mě to vždy nadchne, počet křídel dává už dokonalou představu o procesu, v minulém století pro mne zcela nepochopeném, nevyhmátnutém. Chyběla i technika a zkušenosti. Teď se to vzdělává snadno a troufám si i na fotky nekvalitní, kterým jsem dříve absolutně nerozuměl. Ještě že jsem je nevyházel.
To je pohoda, když to do sebe zapadá, když se člověk zorientuje třeba podle jediného znaku! Letos úkol ještě posunu, abych měl momentek dvě stovky.
Vím, že jsou mezi návštěvníky tací, které to zajímá a tak napíšu pár větami, co se v tom archivu zračí.
Třeba stav (vždy konkrétně k datu, samozřejmě), kdy těsně proces začal. Pak i mnohá porovnání vývoje výměny a taky sledování konce procesu. I výjimky. Ty jsou nejcennější. -Ne, největší cenu má rozpelichané křídlo slavíka tmavého od Matic, omlouvám se za přehmat.
Skvělé je, že se tou vědou můžu bavit po celý rok, protože výše zmíněný materiál je z řady studní, které nejde vyčerpat (naštěstí). A musím říct bez přehánění – má-li člověk takovouto možnost, nemůže si nevšimnout a nepoměřovat. Nežasnout a nehřát se objevy. Zvykl jsem si na takováto pátrání, objevy zářné příliš nečekám. Myslím typu: „Chycen na našem území další druh slavíka!“ apod. Já vím, že naděje je (na některé druhy), ale…
Tak se tedy těším objevy drobnějšími.
Asi jste sami poznali radost, kdy třeba jen matematický příklad má ve vaší hlavě najednou řešení. Tady je to podobně. Jsou třeba v tom slavičím pelichání některé zapeklitosti, které mi ještě docela nedávno braly z ruky potřebný klíč. A nešlo jít dál. Tak to už padlo!
Nevím, kolik toho vědí jinde o tom fenoménu, mnoho jsem nepřečetl, spíš texty obecné. Krásně se těmi poznatky i opravují domněnky dávné, moje i jiných. Vidím těch chyb a nemohlo být jinak.
Fotky vypovídají třeba o proměnlivosti slavičího peří, před tím už jsem tady varoval. Že není možné porovnávat křídla vysluněná, s těmi ze stínu. A k tomu ta přisvícená bleskem za šera, hledáme-li znaky pro určení stáří.
Dál je poznat, jak rychle ke konci periody „odcházejí“ prapory dvouletých slavíků oproti starším, jak jsou rozdíly znát. Jaké? V obrusu samém, odvislém od kvality velkého peří – z hnízda či pelichaného v řádném cyklu, též v časovém posunu mezi zmíněnou tvorbou peří.
Vypovídají o perech rýdováků, o schématech jejich výměny (jsou tři + defektní situace). O znacích těch „z hnízda“ (kategorie 2K).
Vypovídají o problémech ve vývinu per (poškození toulce, parazité, „hladové pruhy“). O peří nedorostlém či přerostlém. O nedostatku barviva v něm.
A pak bychom mohli uchopit třeba defekty běháků či zobáku. Úrazy během života, jizvy po cystách motolic. Jizvy po velkých klíšťatech v oblasti hlavy, po těch afrických HM – jež jsou dospělci s větší „úderností“. Ne jak je tomu s nižšími vývojovými stádii našich IR, sebraných z měkkých kožovitých útvarů.
Mohli bychom se zamýšlet nad zpěvy, i v poslední době atraktivními kontaktními hlasy obou druhů, nebo třeba nad volbou místa pro hnízdo. Sledovat námluvy, nároky na prostředí. Hnízdní péči, potravní nabídku/úživnost lokalit (i sezónní!).
Rozhodovat o aktuálních velikostech kroužku pro slavíky na základě kontrol, v uzavřených diskusích řešit problematiku chytání.
Těšit se na jaro – to vlastně už nastává a já vidím, že jsem od nadpisu zas odešel jinam. Končím. Hezké odpoledne všem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *