Vážení návštěvníci,
v posledním dni v roce máte možnost přibrat do své společnosti slavičí blog opakovaně. Připravím povícero příspěvků a slova doprovodím obrázky. Témata budou všeliká, aby si každý našel pár příjemných vět. Koho blog nebavil – odešel a zůstali jste vy, věrní.
A začneme hned, dnes večer.
První postřeh bude patřit produktům zmatených slavičích lásek – křížencům.
Míšenci
Každý jeden objevený z těchto vzácných slavíků, je trošku jiný. Přestože zatím platí, že naši čeští mají základní znaky stejné.
Tento letošní sameček od Bakova je zajímavý naprosto výjimečným zabarvením obou řad loketních křídelních krovek. Jsou dvoubarevné, holubáři pro to mají specifický výraz.
Byl to slavík, který nesehnal partnerku a brzy to vzdal. Šlo o přímého potomka smíšeného páru (F1). Samečkové mohou hnízdit ještě dál v „zpětném křížení“, důkaz už máme od Kolomut.
Přímí kříženci mají znaky definovatelné, ti další „zpětní“ časem splynou v jeden z druhů, jak vyzkoumali němečtí kolegové poblíž Frankfurtu nad Odrou. Tací i u nás existují, jednoho budeme určovat/potvrzovat zanedlouho. Je z rohatských Hor. To byl sameček, který se do místa vrátil vícekrát, letos mi už došla trpělivost s jeho podivnými znaky a bude identifikován.
Mohli bychom donekonečna diskutovat třeba o prapodivných zpěvácích, zda ovšem tyto „tvrdě“ zpívající slavíky lze považovat vždy za produkt slavičích „úletů“ při volbě partnera, není úplně jisté. Dokonce jsem nechal otestovat slavíka tmavého z mnichovohradišťské bažantnice, právě kvůli zpěvu. Byl druhově čistý, přestože zpěv byl podivný. Byl dvouletý, jak většina tmavých, u nás se zabydlujících bývá.
Dnes vyobrazený od Bakova, byl v místě chytrým, přestože nebylo nijak velké. Nezapomenu též na jeho zpěv tehdy po bouřce, kdy už jsem podle určení věděl, že je vzácný. Báječné okamžiky!
Už jsem to zmínil mnohde, rok 2013 byl pro mne jedním z nejkrásnějších. I na lidi jsem měl v přírodě kliku, žádný blbec se neobjevil. Všichni lidé přátelští, mnozí příjemně zvědaví. Tak jsem popularizoval, měnili jsme kontakty, podávaly se ruce. A kdyby ze světa neodešlo pár přátel, dal bych tomu roku rád jedničku.
