Zamyšlení

Slavičí blog už snad funguje a články se zobrazují.

Pojďme tedy dnes s odborníky v posledním vážnějším vstupu letoška se zamyslet nad zimovišti slavíka obecného. Čapím krokem postoupilo hledání těch míst. A kroužkování by na to nestačilo tak, jak nestačilo uplynulých málem sto let. Teď by chtělo ještě vybavit technikou slavíky středoevropské a obraz se (v rozměru nezbytných odchylek) pomalu slije.

Ví se třeba, že druh zimuje soudržně ve vztahu k jednotlivým populacím. Pokud bychom doplnili do pásma subsaharských zimovišť všechny známé výsledky z přístrojů, nejzápadněji by trávili mimohnízdní pobyt slavíci angličtí. Odděleně, směrem k Guinejskému zálivu, pak francouzští, ještě dál italští a docela stranou, směrem do centra kontinentu, bulharští. Ti budou také těmi, kteří figurují nevelkým podílem ve vztahu ke slavíku tmavému v seznamech v oblasti Tsavo, v Keni. Bylo by zajímavé znát jejich biometrické údaje i vzhled.

Nad výsledky expertů lze vyvozovat úsudek za úsudkem, tolik je toho k přemýšlení. My si spíš zkusme tipnout, kde přezimují naši z Čech a Moravy. Je velmi pravděpodobné, že místem jejich pobytu bude Nigérie.

Proč kdysi badatelé, chytající podzimní slavíky v oáze Tenlaba v Mauritánii, nenachytali tolik, co souběžně na západním pobřeží Atlantiku? Kudy letí naši slavíci na zimoviště, když jednotlivé nálezy ukazují na pohoří Atlas? Co je to za ptáky, proč jich není víc a co ti ostatní? Západoevropské a ostrovní výsledky z Atlasu bych do toho nepřibíral. Ještě jednou tedy. Opravdu létají naši na podzim striktně k jihozápadu? Co si myslet nově o neustále v literatuře opakovaném „zkracování jarní cesty spěchajícími ptáky“? Zkracuje se cesta, nebo pobyt v hlavních zastávkových místech? Pobyt jistě. A cesta? Co slavíci tmaví – či ještě lépe – ťuhýci obecní (sledovaní též přístroji), když jejich jarní cesty vedou nápadnou oklikou?

Létají tedy slavíci obecní koncem léta většinou k Gibraltaru, nebo též výrazně kolem Apeninského pohoří, dolů na jih? Anebo je věc mnohem prostší a slavíci přeletují moře kde se jim zlíbí? Vrátíte-li se tématy níže v archívu, co slavík, kontrolovaný na Isla Grossa? Ten přes moře letěl jistě! A co nyní nově ti s přístroji od Černého moře? Letí daleko do Řecka a pak přímo přes vodu!

Kdyby opravdu slavíci obecní létali nad mořem, kde se jim hodí, vysvětlovalo by to absenci hlášení ptáků zabitých, nověji spíše už kontrolovaných, v Středomoří. Je na dohled odpověď na to, proč je kroužkovatelé nad kontinentem nechytí? Ano. V tomto ohledu – ač jsou oba slavíky – není modráček to co slavík obecný. Prvnímu kontrolních zástihů přibývá po desítkách, druhý zůstává tajemným. Chová se totiž jinak. Kdyby se ovšem kroužkovala mláďata, přeci jen by nějaký výsledek přibyl. Protože mladí slavíci se na první cestě chovají ještě jinak než jejich rodiče, kteří často kroužky nesou.

Z toho, co začíná být známo o zimovištích, lze velmi pravděpodobně dovodit oblastní výkyvy (i dlouhodobé, též definitivní?) v hnízdních populacích. Pravě, pro nahoře zmíněné.

Druhý konec úsečky slavičího cestování se daří pozvolna definovat. Současně však už postupující vývoj osídlování obou druhů rezavých slavíků chystá zapeklitosti jiné. Proměny hranic rozšíření i chování ptáků v místech překryvu. To budou témata velmi moderní.

Je dobře, že fenomén vzájemného křížení druhů jsme si nenechali v jeho nástupu utéct, že i naše ornitologie začíná téma nahlížet zblízka. Sám se na úkol těším a jaro by k tomu mělo přinést dostatečnou příležitost.

Nyní je čas chystání se, opravování náčiní a vzpomínání. K vzpomínání se nejlépe hodí závěr roku. Přichystám na blog PFku a vyhrabu pár příběhů. Kdo budete chtít, zajděte sem v tom čase. Klidné adventní rozjímání.