Je po sešlosti. Zas to byl svátek lidí, kteří ptactvu věnují kus života. Lidí, k nimž patřím.
Touto akcí vlastně končí vše, co měl můj ornitologický kalendář naplánováno. Ne, nebudu ještě bilancovat, na to budou příležitosti lepší. Ale ohlédnu se za víkendovým setkáním v Kostelci. I pro ty, kteří o fungování slavičího blogu promlouvali. Zdravím Vás, přátelé.
Potkal jsem ty, které jsem potkat chtěl a mohl. Některé další už bohužel nedohoním.
Referát o slavících jsem nemohl pro časový skluz rozkošatit jak bychl chtěl, o postřehy však neochudím. Podám je nyní dodatečně. K tomu je stránka příhodná.
První věc, kterou bych rád zmínil je upozornění, že výsledek z Karvinska zaujme ještě jiným rozměrem.
zdroj: Mapy.cz
V naší literatuře se uvádí, že slavíci z východní části státu mohou táhnout jihovýchodní cestou. Nebude to tak a slezský zástih je důkazem (červený bod na jihu Španělska).
Když jsem prohlížel v čerstvém čísle časopisu kroužkovatelů zajímavá zpětná hlášení z roku „12“ hlavně u pěvců (ti mne vždy zajímali nejvíc), z oblasti severu Itálie mne zaujaly výsledky u moudivláčků z oblasti „Verbania“. Ze stejného místa, jako je poslední hlášení slavíka (náš z Mladoboleslavska). Užívaný turistický obrat „První krok do Alp“ platí o místu i pro migrující ptactvo. Připomeňme si ten výsledek spojitostí mezi oběma hlášeními:
Slavíci z Polabí byli ohlášeni ze stejné oblasti italského podhůří (červený dvojbod), oba v dubnovém datu. První z poloviny 3. dekády, druhý z poloviny 2. dekády. Zajímavější jsou tyto výsledky ale v jiném ohledu. Zatímco první vypovídá o jedinci „chyceném pastí, následně zabitém“, druhý je radostnější. Ona totiž v časovém rozmezí mezi těmi zástihy vznikla v místě přírodní rezervace a na začátku nového století pak i stanice zkoumající spontánní migraci ptactva. A to je bezesporu obrat přeradostný! Jak by asi jen skončil slavík ze Studénky, kdyby žil v čase dědů a udělal podobnou chybu v místě zaústění horské řeky do jezera, a nechal se nachytat.
Takhle jistě ne. Jako jeho předchůdce z Poděbrad! Bohužel.
Pro slavíky a miliony ptáků jiných je dnes i podle čerstvě získaného důkazu cesta od moře k horám konečně volná.
Další dvojice výsledků nabízí představu o čase, v kterém dosáhli evropských břehů slavíci – nezkušený (pražský) a zkušený (slezský). Oba přilétli na jih Španělska. Mladý a cesty neznalý až 23. dubna x starý, s perfektně zvládnutou cestovní mapou už 29. března! Ostrůvky „Isla Grossa“ byly jedním místem, oblast „Almeria“ tím druhým. Stejnou Almérií odletěl do Afriky koncem léta i geolokátorem sledovaný slavík z Anglie.
Je otázkou, zda na jarní cestě (rychlejší a často i zkracované) táhnoucí slavíci po přeletu moře odpočívají už tady, anebo letí dál až do podhůří Alp k jezerům. To zatím nevíme.
Děkuji za exponát zrcadlové sítě i za preparát slavíka. Děkuji za výsledky, které jste slíbili a pošlete zaevidování. Děkuji za ohlasy.
