Nabízím téma, které byste jinde marně hledali. Pojednám o samicích obou rezavých slavíků – i proto, že příští rok v květnu budou v jedné z aktivit chytány a podrobně zkoumány právě tyto.
U slavíka obecného a tmavého neexistuje pohlavní dvojtvárnost a uvádí se, že samice lze odlišit jen v čase hnízdění podle hnízdní nažiny.
Více než dvě tisícovky chycených slavíků mi dávají možnost najít přeci jen víc a třeba i v mimohnízdní době. Přesto nelze jednoznačně říct, že pokaždé je odlišení možné.
Co všechno je sledováno?
Třeba chování v prostředí – věc zajímavá.
Pokud lze o slavících prohlásit, že létají neradi, pak pro samice to platí dvojnásob. Spíše je zastihneme, jak v podrostu poskakují „nakrátko“ z místa na místo, často je i přehlédneme. Sedí-li taková na hnízdě a je nucena seskočit, pak odběhne váhavě jen nedaleko, aby se hned jak to bude možné, vrátila.
Sledována je rovněž aktivita samic ve vztahu k hlasové provokaci zpěvem v čase hnízdění a ukazuje se, že vůbec nejsou k „signálu“ zdrženlivé v čase sezení, jak by se třeba mohlo zdát.
Dále je zjišťováno v čase pelichání „rozložení“ hnízdního páru na pelichaništi – případně s dalším doprovodným jedincem. Též situace, kdy třeba samice pelichají jinde.
Také z měření kroužkovaných slavíků lze vyčíst řadu zajímavostí a třeba u délky křídla či rýdováku lze stanovit míry pro samce a samice s nezbytným udáním předělu a počítat ovšem s výjimkami. Přitom upozorňuji, že naměřené hodnoty jednoletých ptáků, které se v literatuře pravidelně objevují, jsou prakticky nepoužitelné. Velké peří totiž po prvním kompletním pelichání dozná často výrazných změn včetně sledované první ruční letky, ve vztahu k nejdelší ruční krovce řady. Jinak ale u víceletých slavíků se v posbíraných měřeních možnost oddělit pohlaví třeba hned po příletu ukazuje příznivě. Neurčených by zůstala menší čtvrtina vzorků.
Délka běháku je více odvislá od celkové „postavy“ jedince než že by naznačovala cosi jiného. Hmotnost rovněž nelze brát ku pomoci, protože v čase, kdy může navýšením ukázat na samici, má tato již naznačenu nebo vytvořenu hnízdní nažinu.
Zbarvení slavíka obecného, ve vztahu k odlišení pohlaví, je zkoumáno řadu let včetně jinde hodnoceného „námrazového efektu“ samců – jarních ptáků, v oblasti krku (límečku). Rovněž i diskuse nad odstíny hnědé u rýdovacích per samců/samic jsou více spíše jen obtížně přenosnými pocity specialistů, než jakýmkoliv pevným znakem k zaregistrování. U slavíka tmavého dosud nemám dostatečné množství studijního materiálu, snad se to brzy změní.
Jedním z pomocných kritérií při rozhodování o pohlaví jarních slavíků obecných je příletové datum. Mělo by platit (alespoň pro Mladoboleslavsko) že slavíkem, chyceným do 23. dubna, je samec. A v 95 % je takový již s předchozí hnízdní zkušeností.
Co s ptáky, chycenými po třiadvacátém?
Zajímavé. Od přítomných (často již usazených) samců lze poměrně dobře odlišit „čerstvou“ samici podle tukových zásob. Zatímco samci (bez ohledu na věk) přilétají s tukem (na sledovaných místech spodiny těla) slabým až „dobíhajícím“ (mizícím)…
…samice v tu dobu jsou nápadně tučné, z poslední tahové zastávky připravené hnízdit.
A tuto kondici neztrácí ani v čase snášení. Máme tedy příležitost podle tuku dorozhodnout o pohlaví zkoumaného slavíka.
Dalším pomocným znakem pro samce na hnízdišti je jeho „oslavení“ návratu do křoví (po okroužkování) alespoň krátkým úryvkem zpěvu. Jsou tací, kteří se rozezpívají naplno.
O jiném kroužkování
Padla otázka, zda budu kroužkovat za pár dnů i o volbách do PČR. Nebudu ač volit půjdu. A doporučoval bych to všem, co už jiného v tomto hnoji? Nepodpořím žádnou ze stran, které se v zhmožděných diskusích v médiích nabízejí. Podpořím Změnu, je mi v současnosti nejblíž.
PK
